Třetina společností s tisícem a více zaměstnanci, které podporují používání osobních mobilních zařízení pro pracovní účely (takzvaný fenomén BYOD, Bring Your Own Device), zaznamenala ztrátu zákaznických dat v důsledku porušení bezpečnostních zásad. Proti tomuto riziku ale leží na vahách i nezanedbatelné přínosy fenoménu BYOD. Vyplývá to z výsledků průzkumu společnosti Samsung Electronics.
Jen 4 % ředitelů informačních oddělení a osob odpovědných za rozhodování o IT, kteří podporují trend Bring Your Own Device, tj. použití osobního (mobilního) zařízení k pracovním účelům, uvádí, že v posledních dvou letech neznamenali žádný bezpečnostní incident.
Používání osobních mobilních zařízení pro pracovní účely (fenomén BYOD) může výrazně zvýšit produktivitu. Foto: SamsungVýhody využívání osobních mobilních zařízení pro pracovní účely, tzv. fenomén BYOD, jsou zřejmé: Uživatelé pracují se zařízeními, na která jsou zvyklí, na pracovních cestách jim stačí jeden přístroj pro soukromé i pracovní účely, dochází k úsporám nákladů při pořizování koncových IT zařízení.
Společnost Samsung do svého průzkumu zahrnula 490 ředitelů informačních oddělení a osob odpovědných ve firmách za rozhodování v oblasti IT a zjistila, že více než polovina z dotazovaných zavedla oficiálně (31 %) nebo neoficiálně (21 %) politiku podporující trend BYOD. Regionálně podíl firem podporujících tento trend dosáhl například v Itálii vysokých 70 %, zatímco v Německu to je 43 %. Ve Velké Británii podporuje BYOD celkem 56 % organizací s tisícem a více zaměstnanci.
Organizace orientující se na BYOD uvedly, že se jejich roční účty za komunikační služby snížily o 17 %, tedy o téměř 7 milionů eur ročně na jednu firmu. Navíc téměř polovina z nich (46 %) uvedla, že po zavedení této politiky se zvýšilo pracovní nasazení jejich zaměstnanců, což vedlo k nárůstu produktivity o 40 %.
Pouze 4 % vedoucích informačních oddělení a osob odpovědných za rozhodování o IT, kteří se rozhodli podpořit trend BYOD, uvedlo, že v posledních dvou letech neřešili žádný bezpečnostní incident, a téměř všichni (93 %) z 490 dotazovaných vyjádřilo obavy z bezpečnostních dopadů, které by mohlo mít použití osobních zařízení včetně chytrých telefonů, tabletů a notebooků ve firemním prostředí.
V rámci Evropy v tomto ohledu největší skepse panuje ve Španělsku, kde 70 % dotazovaných organizací vyjádřilo „výrazné“ obavy ohledně firemní bezpečnosti při použití osobních mobilních zařízení v práci. Na opačné straně stojí firmy ve Francii, kde negativní postoj zaujímá více než třetina společností (36 %).
Pokud se zaměříme na situaci v jednotlivých oborech, pak nejvíce riziko vnímají vedoucí informačních oddělení firem působících ve finančním sektoru. Své obavy ohledně bezpečnostní politiky BYOD zde vyjádřila více než polovina respondentů (55 %), přičemž ve výrobním sektoru to bylo 42 % a v řadách firem zabývajících se maloobchodem, distribucí a přepravou 44 %.
I přes rozšířené povědomí o rizicích souvisejících s BYOD pouze jedna z pěti (22 %) organizací aktualizovala (14 %) nebo plánuje aktualizovat (8 %) svoji bezpečnostní politiku.
Andrew Mills, generální ředitel divize B2B společnosti Samsung Electronics Europe, shrnuje: „Z našeho průzkumu jasně vyplývá, že pokud organizace umožní svým zaměstnancům používat osobní mobilní zařízení k pracovním účelům, mohou z toho mít velký užitek. Pro mnoho významných firem nárůst trendu BYOD znamená, že by se jejich organizace mohla dostat do konkurenční nevýhody, pokud svým zaměstnanců nenabídne možnost pracovat mobilně prostřednictvím chytrých telefonů, tabletů a notebooků, ať už prostřednictvím politiky BYOD nebo prostřednicím politiky ‘Choose Your Own Device‘."
A navrhuje řešení: "Naše analýza ale také upozorňuje na nebezpečnou hrozbu, kterou pro stabilitu společnosti představují osobní zařízení, a na znepokojivou skutečnost, že ředitelé informačních oddělení nevěnují této problematice dostatečnou pozornost. Možnost ztráty údajů o zákaznících a dalších důvěrných informací prostřednictvím mobilních zařízení ukazuje, jakým rizikem mohou být osobní zařízení pro mnoho podniků. Je třeba zajistit, aby strategie podnikové mobility měla základ ve velmi bezpečné infrastruktuře a v efektivních a jednoznačných směrnicích uživatelské politiky, které se budou důsledně uplatňovat.“