Technologie a schopnost učit se v obecném slova smyslu mají mnoho společného: Obojí se neustále vyvíjí, neustále se objevují nové prvky a souvislosti. A právě vzhledem k vývoji technologií a jejich pronikání do všech oblastí lidského života, je velmi důležité jedno – aby jim lidé rozuměli. Jejich prostřednictvím pak budou moci zvládat a ovlivňovat ostatní oblasti života.
Na druhé straně technologie do značné míry usnadňují a urychlují další učení. Existují nejen nejrůznější e-learningové aplikace, online kurzy či webináře, ale i média založená na sdílení informací v digitálním prostoru. Nejčastějšími nástroji přitom jsou Twitter, YouTube, Google. Tedy ty, které všichni běžně používáme, často aniž bychom tušili jejich význam pro zvyšování úrovně našeho vzdělání.
Jak ale můžeme využívat všechny tyto nástroje efektivněji? Nejen sami pro sebe, ale například i pro své zaměstnance? Především je třeba uplatňovat personalizovaný přístup. To znamená, že budou zapojeny nejen technologie, ale i zkušení trenéři, kteří budou s žáky pracovat, připravovat jim vzdělávací programy na míru a pomáhat jim orientovat se v digitálním ekosystému. Učení tak bude osobnější a lépe cílené.
Důsledkem tohoto přístupu bude schopnost studentů lépe vstřebávat obsah. Pokud totiž pochopí nejen konkrétní látku, ale i souvislosti určitého vzdělávacího programu, pomůže jim to v reálném využití nabytých znalostí.
Důležitá je samozřejmě i motivace. Průzkumy potvrzují, že pokud je nutnost učení založena na realizaci konkrétních pracovních projektů v rámci zaměstnání, informace jsou vstřebávány lépe a především v hlavě déle zůstanou. Učení pro učení zdaleka nemá takový efekt.
Dalším důležitým aspektem je učení současně s vrstevníky. To se pochopitelně netýká pracovníků firem, ale především studentů škol, ovšem s přesahem do budoucna, kdy dnešní studenti budou již zaměstnanci firem. Je prokázáno, že učení v rámci skupiny zainteresovaných vrstevníků jde lépe a je často vnímáno i jako zábava. Příkladem může být aktivita Hours of Code (Hodiny kódu), která probíhá ve školách po celém světě a představuje dětem základy programování. Žáci si v jejím průběhu zkouší s pomocí jednoduché aplikaci osvojit práci programátorů, kteří dnes patří na trhu práce k nejnedostatkovějšímu zboží. Protože je vše formou hry, projevují žáci nejen zájem, ale často i nadšení. Jak platilo již za dob Jana Ámose Komenského – nejúčinnější je, pokud může být škola hrou.
Jak už jsem zmínil, velmi důležitou roli hrají i sociální sítě, v této konkrétní oblasti pak především LinkedIn a Google+. Představují vynikající komunikační platformu, jejímž prostřednictvím lze najít a propojit odborníky v oblasti vzdělávání a využít jejich zkušeností v různých oblastech.
Velmi důležitá pro efektivitu učení je též individualita konkrétního studenta. Každý z nás je schopen se učit jiným tempem a jinými prostředky. Všudypřítomný digitální vzdělávací ekosystém a množství prostředků, které dnes lze využít (a to i takové, u nichž se student učí, aniž by to takto vnímal), umožňují každému studentovi učit se pro něj ideálními způsoby a též svým vlastním tempem.
Vraťme se však od učení teenagerů k učení pracovníků. Pro ně je nesmírně důležité, aby se této aktivitě mohli věnovat kdykoli a odkudkoli. Aby nebylo nutné sedět v učebně či u svého počítače, ale aby se mohli učit doma, na cestách či třeba na koupališti. Proto dnes firmy, kterým vzdělávání jejich lidí leží na srdci, poskytují lidem nejrůznější nástroje, jejichž prostřednictvím lze výše uvedené realizovat. Využít lze například tabletů ve spojení s „učebními kiosky“ či programy v cloudu. Stručně řečeno: je třeba vytvořit a využívat učební „ekosystém“ a lidem maximálně usnadnit přístup do něj.
Podle posledních průzkumů si firmy toto vše jasně uvědomují a do technologií umožňujících „inteligentní vzdělání“ též masivně investují. Odhaduje se, že investice do této oblasti dosáhnou do roku 2020 až 446,85 miliardy dolarů.
Přes vše, co technologie pro vzdělávání znamenají, však nesmíme zapomenout na jedno: nedopustit, aby se tento obor odlidštil. Lidé spolu potřebují komunikovat, to vyplývá z jejich přirozenosti. Potřebují znalosti a vědomosti nejen získávat od strojů, ale též si je vzájemně předávat. A jedině, pokud dokážeme zajistit vhodný mix využití technologií a mezilidské komunikace, bude naše snaha korunována úspěchem.
Jan Skoták, ředitel regionálního centra, Infosys ČR
