Trh s palivovými kartami dle předpovědí expertů bude až do roku 2027 růst tempem asi 14 % ročně. Lidé jsou totiž nakloněni bezhotovostním platbám a firmy jsou i kvůli dopadům pandemie nuceny k optimalizaci nákladů na své flotily. Tankovací karty pro benzín a naftu doplňují CNG karty a nejnověji také karty umožňující nabíjení elektromobilů. A kdo ví, třeba se brzy dočkáme rovněž karet vodíkových.
Bezhotovostní placení je jednoduché, rychlé a stává se postupně čím dál rozšířenější. Nejde ale jen o klasické bankovní platební karty. U firem, kde má jakákoliv úspora papírování i nákladů v součtu mnohem větší význam, se stále více prosazují tankovací karty. Už jen skutečnost, že firemní řidiči například nemusejí disponovat hotovostí a schraňovat účtenky, aby je odevzdali do firmy, je velkou administrativní úlevou.
Veškeré platby za benzín a naftu za dané období pak firma obdrží přehledně v jednom souhrnném vyúčtování. „I tak se u menších flotil stále setkáváme s tím, že firma za nákup paliva platí hotově nebo platební kartou. Přitom už i před pandemií byly benefity bezhotovostních plateb přitažlivé, nemluvě o finanční úspoře. Tlak na optimalizaci nákladů v důsledku covidu nicméně zájem o palivové karty jednoznačně posílil,“ říká Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, jež firmám poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil.
Současně pokračuje odklon od karet karetních společností ke kartám vystavovaným přímo provozovateli čerpacích stanic. Firmy dnes již nechtějí platit zbytečné poplatky a snaží se získat maximální slevy na tankování. Velké sítě čerpacích stanic si svoje tankovací karty navzájem přijímají, takže dostatečná akceptační síť zůstává zachována. „Některé karetní společnosti reálně nepřinášejí smysluplné zvýhodnění cen, protože využívání jejich karet s sebou nese poplatky, které ve výsledku přesahují realizované úspory,“ upozorňuje Duraković a varuje před nešvarem takzvaného „opt-out“ přístupu, kdy karetní společnost zákazníkům začne fakturovat poplatky za služby, jež si zákazník přímo neobjednal, a ten musí ukončit tuto službu sám z vlastní iniciativy.
Dalším trendem je rostoucí preference tankovacích karet s výhodnější plošnou cenou oproti kartám se slevou z totemových cen. Plošná cena představuje jednotnou cenu pravidelně vyhlašovanou v dané síti čerpacích stanic zpravidla na týden. Bez ohledu na lokalitu a aktuální ceny uvedené na stojanech čerpací stanice tak držitel karty platí v celé síti stejnou cenu, která je dlouhodobě pod průměrem trhu. To může být výhodné zejména u dálnic a hlavních dopravních tahů, kde bývají ceny výrazně nadprůměrné. „Díky sdružené poptávce v rámci nákupní aliance je tento benefit na rozdíl od dřívějška dostupný i menším firmám nebo živnostníkům, aniž by se museli zavazovat k velkým odběrům paliv,“ říká Damir Duraković a dodává, že aktuální cena nafty na D1 dosahuje až 34,90 Kč/l, přitom plošná cena pro držitele karet od Axigonu činí tento týden u sítě Shell 30,29 Kč/l a u EuroOilu 29,29 Kč/l.
Dle předpovědí expertů budou vydavatelé tankovacích karet v budoucnu rozvíjet zejména oblast propojení karet s mobilními aplikacemi. „Během pandemie začali zákazníci výrazně více používat možnost plateb prostřednictvím mobilní aplikace. Zaplatí tedy přímo u stojanu, aniž by museli přijít do styku s ostatními zákazníky či obsluhou čerpací stanice. V rámci naši mobilní aplikace je možné provádět i platby za parkování,“ říká Duraković.
A rozvíjet se bude i celé odvětví tankovacích karet: podle reportu Fuel Cards Market zpracovaného agenturou Allied Market Research ze září 2020 se do roku 2027 v daném segmentu očekává složená roční míra růstu 13,9 % na hodnotu asi 1 210 miliard dolarů. Za růstem bude podle expertů stát především rostoucí zájem spotřebitelů o řešení nabízející bezhotovostní, digitální transakce, ale také růst nákladů na firemní flotily, který bude zároveň doprovázet snaha firem tyto náklady optimalizovat.
Mluvíme-li ovšem o trhu tankovacích karet, je potřeba si uvědomit, že se již dávno nepohybujeme jen v rovině benzín a nafta. Podíl automobilů s alternativním pohonem stále roste. Jedním z nejoblíbenějších alternativních paliv zvláště u firemních flotil je dlouhodobě stlačený zemní plyn neboli CNG. Jeho velkým lákadlem pro motoristy je cena, ve srovnání s benzínem lze za odpovídající množství CNG aktuálně ušetřit skoro 14 korun. Navíc je s ním spojena i levnější dálniční známka a nulová silniční daň.
Vedle klasických tankovacích karet na benzín a naftu tak firmy využívají rovněž CNG karty. „Firmy a živnostníci mohou s námi poskytovanou CNG kartou získat trvalou slevu 2 koruny na kilogram CNG. Karta je přitom akceptována u všech stanic innogy a E.ON, což je aktuálně okolo 100 plniček, tedy téměř polovina celé tuzemské sítě,“ uvádí Duraković.
Za jedno z ekologických řešení mobility „pro budoucnost“ se v současné době považují mimo jiné elektromobily. Jejich počty na českých silnicích rok od roku rostou a stejně tak se rozvíjí síť nabíjecích stanic. Nabíjení aut na elektřinu, nebo spíše placení za nabíjení, ovšem může probíhat docela krkolomně. Řidiči elektromobilů totiž u veřejných stojanů platí pomocí speciálních čipů, kterých musí po kapsách nosit více, pokud chtějí nabíjet vůz v sítích různých provozovatelů.
Pokrok jde kupředu, a tak nejen provozovatelé nabíječek, ale přímo i řada automobilek poskytují řidičům e-aut buď čip akceptovaný vícero poskytovateli, anebo přímo univerzální kartu. „Od letoška poskytujeme Energokartu, která je akceptována v největší síti veřejných dobíjecích stanic ČEZ, a současně v sítích Pražské energetiky a E.ON Energie. Dohromady jde o více než 70 procent dobíjecích stanic po celé České republice,“ popisuje Duraković.
