Na konci dubna jsme si již tradičně připomněli Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V Česku každoročně dojde k přibližně 46 500 pracovním úrazům s následnou pracovní neschopností, v průměru 115 osob se zraní smrtelně. Zatímco odškodnění bolestného u následků dopravních nehod či úrazů ve školách se každý rok zvyšuje na základě výše průměrné mzdy, u pracovních úrazů je hodnota stále stejná. Naposledy byla navýšena v roce 2015, upozorňuje společnost Vindicia. Přesto ke změnám dochází. Zde jsou detaily.
Pro určení výše bolestného, které je jednou ze součástí odškodnění, jsou zásadní body. Posudkový lékař jimi ohodnotí následky zranění – čím více bodů, tím více peněz. „Jenže zatímco například u dopravních nehod se výše jednoho bodu každý rok zvyšuje, protože odráží průměrnou mzdu, u pracovních úrazů už roky zůstává stejná. Jeden bod u následků dopravní nehody má letos hodnotu 341,25 Kč. U pracovního úrazu je to jen 250 korun, a to od roku 2015. Tehdy se za ocenění jednoho bodu vedl velký boj, ve finále se částka více než zdvojnásobila z původních 120 korun,“ říká Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Při příležitosti letošního Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci upozorňuje, že je čas hodnotu bodu u pracovního úrazu opět přehodnotit.
U pracovních úrazů se navíc nepoužívá Metodika nejvyššího soudu při hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, což tento typ úrazů opět znevýhodňuje oproti dopravním nehodám.
Zraněný zaměstnanec má však nárok na i náhrady, které nezaplatila pojišťovna v prvním kroku, protože zaměstnavatel automaticky uplatňuje jen dorovnání mzdy a bolestné. U dalších kompenzací musí být poškozený pracovník aktivnější a o své nároky se u zaměstnavatele přihlásit. Ten je následně opět uplatní u své pojišťovny. Jedná se zejména o ztížení společenského uplatnění, náklady na cesty do zdravotnického zařízení, zvýšené náklady na léky, dietní stravování, náklady na jízdné za návštěvy rodinných příslušníků v nemocnici či na ošetřovné v případě, kdy zraněný potřebuje pomoc další osoby.
České právo myslí na ty nejhorší případy, kdy je člověk v souvislosti s výkonem práce zraněný nebo nemocen natolik, že čelí dlouhodobým následkům. V případě nemoci z povolání či pracovního úrazu má zaměstnanec právo na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tedy tzv. rentu. „Jedná se o měsíční částku, kterou dostává do 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu - slouží jako faktické dorovnání výdělku v případě, kdy člověk následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání už nemůže vykonávat původní pozici a příjmově si tak pohorší. Podle zákona je takto vyměřená částka valorizována, aby se kompenzoval nárůst cen a také zohledňoval vývoj mezd. Naposledy k tomu došlo v roce 2019, kdy byla renta zvýšena o 3,4 %,“ říká Klára Valentová z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners. Výše nárůstu renty záleží na původním průměrném výdělku zaměstnance.
Podle statistik portálu BOZP se v Česku každý rok zraní v průměru 46,5 tisíce zaměstnanců, kteří jsou následně v pracovní neschopnosti. Okolo 115 úrazů bývá smrtelných. „Tradičně rizikovější jsou obory, které souvisí s těžkým průmyslem, například s těžbou. Významný podíl na úrazech s tragickými následky mají rovněž dopravní nehody,“ shrnuje Beck. Pro to, aby se zaměstnanci mohli úspěšně ucházet o odškodnění, je zcela zásadní, aby dodrželi bezpečnostní předpisy, používali povinné ochranné pomůcky a vyvarovali se jakýchkoliv návykových látek.
Čeští zaměstnavatelé jsou pro případy pracovního úrazu ze zákona pojištěni, vyplácení odškodnění tak nejde z jejich peněz.
