Koncem 90. let jsme byli svědky tzv. „dotcom“ bubliny v souvislosti s boomem internetu. Akcie nově vznikajících společností rostly k nebesům, aby se krátce poté prudkým tempem opět propadly. Právě v dobách vystřízlivění po počáteční euforii nastala fáze pro koncentraci a pro smysluplné využití inovativních technologií. Podobně jako například Amazon v té době dělal první kroky na cestě k dominantnímu postavení mezi e-shopy, zažíváme něco podobného nyní s blockchainem, lépe řečeno s distributed ledger technologií. Tomuto tématu se také věnovala konference s názvem Unleash Blockchain, kterou koncem loňského roku uspořádala v nizozemském Amsterdamu společnost Global Executive Events.
Laické povědomí o blockchainu se nese spíš v duchu prudké korekce ceny bitcoinu po jeho loňském parabolickém růstu. Bylo tak inspirativní strávit dva dny po boku expertů, kteří se intenzivně věnují praktické implementaci této inovativní technologie. Jedním z důkazů, který mě utvrzuje v názoru, že technologie je v infantilní fázi a skutečných odborníků v oblasti je stále minimum, je zjištění, že značná část vystupujících poměrně často zaměňovala veřejné blockchainy (např. Bitcoin) s privátními (např. Hyperledger). Vyjmenování rozdílů mezi nimi by vydalo na další článek.
Komerční sektor vidí i nadále potenciál v oblasti financí. Paradoxně navzdory tomu, že kryptoměny prapůvodně nabízely alternativu k tradičnímu bankovnictví, a to díky možnosti transferu hodnoty bez centrálních autorit. Bankovní inovátoři dokázali oddělit filozofii kryptoměn od technologie, která je pohání a cítí, že jim může hodně pomoci.
Mariana Gómez De La Villa z nizozemské pobočky ING na konferenci uvedla, že v roce 2015 dali prostor interním zaměstnancům, kteří měli v té době jakékoliv zkušenosti s bitcoinem, ať už to byla těžba nebo obchodování. Současným výsledkem je kolem osmi pilotů stojících na blockchainu, z nichž některé plánují brzy nasadit do produkčního prostředí.
Niek Van Rens (ABN AMBRO) společně s Marleen Evertsz (nx‘change) prezentovali obchodní platformu budoucnosti, na níž díky blockchainu propojí banku, burzu, makléře, katastry a další, tokenizují jejich aktiva a umožní tak přímou směnu. Jde o velmi odvážnou vizi.
Aleš Živkovič, exšéf inovací v bankovním průmyslu, odprezentoval produktové portfolio mladé společnosti Soramtisu. Společně se svými kolegy z této původně japonské firmy se mimo jiné snaží na platformě Hyperledger Iroha adresovat problémy digitální identifikace a správy citlivých údajů.
Nad rámec finančního sektoru vystoupila i celá řada hostů z dalších odvětví. Za oblast zdravotní péče vystoupil Konrad Dobschuetz (společnost Pfizer), poukazující na aktuální globální problémy v oblasti zdravotnictví. S blockchainem Pfizer spíše takticky vyčkává a čeká na kroky konkurence. Naopak Peter Busch (firma Bosch) s velkým nadšením popisoval budoucnost automobilového průmyslu, zejména v oblastech autonomního řízení a konektivity. Právě v souvislosti s konektivitou zmiňoval možný ekosystém instantní směny dat postavený právě na blockchainu.
Velmi povzbuzujícím vstupem bylo vystoupení tria právníků z Malty, která se pomalu začíná označovat za tzv. blockchainový ostrov. Pod taktem Joshuy Ellula proběhla panelová diskuse na téma legislativního rámce a podpory vzdělání. Malta má ambice jako jedna z prvních zemí nabídnout právně regulovaný prostor pro public blockchain projekty.
Z technického pohledu bylo velmi zajímavé vystoupení Toona Segerse z Deloitte, který prezentoval především téma škálovatelnosti, úzkého hrdla stávajících platforem. Ethereum dnes dokáže zprocesovat 20 transakcí za sekundu, zatímco např. VISA kolem 24 000 za stejný čas. Ačkoli propustnost Etherea stačí pro specifické potřeby, zcela eliminuje celou řadu potenciálních využití technologie. Může za to především bezpečný, ale pomalý a zastaralý „Proof of Work“. V této souvislosti představil projekt Zilliqa a tzv. sharding, kde jednotlivé uzly validují pouze podmnožinu všech transakcí a tyto ověřené podmnožiny se následně společně otisknou do hlavního chainu. Výsledkem je propustnost v řádech tisíců transakcí za sekundu, která s počtem uzlů v síti dokonce roste. Projekt je nyní testován, ale je příslibem možné budoucí adopce plně decentralizovaných aplikací.
Osobně tak v technologii vidím obrovský potenciál a dokážu si představit, že významným způsobem ovlivní stávající podobu obchodních procesů. Odhaduji, že velké množství stávajících interakcí, např. v oblasti bankovnictví, skutečně bude v tichosti postaveno na blockchainu, aniž bychom o tom jako koncoví uživatelé věděli.
Michal Grund, Blockchain Innovation Leader, Adastra
