Před sedmi lety stál jeden Bitcoin 7 centů, tedy přibližně 1,40 Kč podle tehdejšího kurzu. Dnes se prodává za 4110 dolarů, tedy za 90 420 Kč podle aktuálního kurzu. Pokud jste tedy v roce 2010 investovali do Bitcoinu tisíc korun, dodnes se vám tato investice zhodnotila na více než 90 milionů Kč. Gratulujeme! A co bude dál?
Graf vývoje měny Bitcoin a dalších aktiv. Zvětšená verze je na konci článku.Jak říká klasik: Předvídat je složité, obzvláště pokud jde o budoucnost. Co ale vždy stojí za to, je poskládat si k sobě související fakta. A na jejich základě si vytvořit vlastní závěry. Jaké je riziko omylu? Nic si nenalhávejme - samozřejmě, že velké.
Pro začátek jen rychlé shrnutí: Bitcoin je digitální měna. Její hodnota je dána důvěrou lidí, neexistují žádné záruky - ničeho. Díky této důvěře (v hodnotu Bitcoinu) lidé Bitcoin přijímají jako platidlo a jsou ochotni proti němu vydat nějakou protihodnotu (zboží, práci, služby, jinou měnu apod.). Hodnota Bitcoinu není ničím kryta. Přijde-li o důvěru, přijde o hodnotu. V tom se ovšem nijak neliší od řady jiných statků (obrazy počínaje a poštovními známkami zdaleka nekonče) - ani od jiných měn. Pryč jsou časy, kdy byly měny států kryty zlatem. Dnes i ony stojí (a padají) s důvěrou lidí. Nějaký rozdíl tu ale přece jen je: Zákonná měna státu (fiat měna, měna s nuceným oběhem) je úředně stanovené platidlo, jímž lze oficiálně splácet své závazky. Lze se (do jisté míry) spolehnout na aparát státu, který závazky a pohledávky v dané měně považuje za legální. V případě Bitcoinu neexistuje s vymáháním podobných závazků dostatečná zkušenost a možnost jeho masového beztrestného používání záleží (ať si říká kdo chce co chce) na benevolenci státních aparátů.
Hodnota statků typicky souvisí s jejich vzácností. Znáte knižní sérii Douglase Adamse začínající knihou Stopařův průvodce po Galaxii? Vzpomínáte si na společenství lidí, kteří se na nové planetě, pravěké Zemi, a rozhodli zavést jako měnu listí? Pak si jistě vzpomenete, jak to skončilo. Listí na Zemi zrovna není vzádným statkem, a tak ani nová měna neměla brzy téměř žádnou hodnotu. Ach ano, toto je ale přece humoristický román...
Jak je to u Bitcoinu? Bitcoin je podle řady lidí naprosto unikátní, nabízí řadu skvělých funkcí, jeho zásadní pozitivní vlastností je plná decentralizace a anonymita transakcí (za dodržení určitých pravidel a v určité míře). Tyto vlastnosti mu získaly pozornost - a důvěru - a tím i hodnotu. Zde možná stojí za to dodat, že mince Bitcoinu jsou vytvářeny softwarově a matematické operace, které k takzvanému těžení vedou, jsou postupně stále náročnějsí - a zaberou tedy stále více strojového času. Vytváření nových mincí je tak stále dražší. Omezen je i jejich počet, a to na výsledných cca 21 milionů mincí. Lze tedy konstatovat, že jde o vzácný statek.
Bitcoin ale není jedinou digitální měnou. Jen specializovaný web coinmarketcap.com jich aktuálně eviduje 851. Známé jsou Ethereum, Bitcoin Cash nedávno odštěpený od Bitcoinu, Ripple nebo Litecoin. Každá z těchto měn má vlastnosti podobné Bitcoinu a každá už si získala nějakou důvěru uživatelů, takže cena jedné jejich mince činí desítky či stovky dolarů (s výjimkou Ripple, jehož objem se ovšem počítá v miliardách mincí). Jak už ale bylo řečeno: Digitálních měn existují stovky. Slyšeli jste o měnách IOTA, Nem, Neo, Dash, Monero, BitConnect, Zcash, BitShares, Steem, Lisk, Factom, Bytecoin, Dogecoin, Siacoin...? I některé z nich se prodávají za desítky či stovky amerických dolarů!
Digitální měnu si může vytvořit doslova každý. Jsou tedy mince v digitálních měnách vzácné? Odpověď je jen na vás. Samozřejmě je ovšem třeba vzít v úvahu i to, jak vzádná je důvěra v jednotlivá tato platidla...
Fanouškům Bitcoinu se to možná nebude líbit, ale jestliže to, co se nyní děje kolem Bitcoinu, nápadně připomíná investiční horečku, nelze nevzpomenout na jinou takovou. V roce 1593 se do Holandska dostaly cibule tulipánů. Na tom by nebylo nic zvláštního - a dlouho také nebylo. Až do roku 1634, kdy jedna taková cibule přišla na cca jeden gulden. Zájem o cibule ale rostl a o rok později jedna cibule vyšla na přibližně dvojnásobek. Stále nic zvláštního. V roce 1637 cena běžné cibule tulipánu vystoupala na 60 guldenů, což už je dosela slušný růst. Ale ještě zajímavější je fakt, že vzácnější odrůdy přišly ve stejném roce až na 10 tisíc guldenů. Wikipedia uvádí příklad výměny pivovaru v Utrechtu za 3 cibule vzácné odrůdy v roce 1637. Ve stejném roce ovšem nabídka cibulí na trhu konečně převýšila poptávku - vypěstovat tulipán a získat jeho další cibuli přece jen není až tak složité - a cena cibulí rychle klesla až k původním hodnotám kolem jednoho guldenu.
Na tomto příkladě je zřejmé, jak cena cibulí tulipánů rostla spolu s důvěrou v ně - a poté stejně klesla. Kdo na cenovou vlnu naskočil včas, královsky zbohatl. Kdo pozdě, stejně výrazně zchudl.
Nemusíme ale chodit až tak daleko do minulosti. Vzpomeňme na internetovou (dot.com nebo také dot-com) bublinu na konci 90. let dvacátého století. Index NASDAQ Composite, tedy burzovní index, v němž se nacházejí převážně technologické společnosti, vzrostl od roku 1990 z nějakých cca 500 bodů na desetinásobek na přelomu let 1999 a 2000. Poté bublina splaskla a v roce 2001 se tento index dostal na nějakých 1500 bodů. Mějme přitom na mysli, že jde de facto o index celého odvětví - takže výkyvy jednotlivých akcií byly v té době ještě výrazně vyšší. I tady platí, že důvěra v internet - a související technologická aktiva - přinesla strmý nárůst ceny. Kdo přišel včas, hodně vydělal. Kdo pozdě, hodně prodělal.
Žádná z výše uvedených informací samozřejmě nemůže být stoprocentně aplikována na Bitcoin. Poroste dál? Dočkáme se Bitcoinu za deset tisíc nebo třeba za sto tisíc dolarů? Za milion? Nebo bublina splaskne?
Ve hře je příliš mnoho neznámých. Jak vysoká je pravděpodobnost, že i další digitální měny získají důvěru lidí? Pokud se tak stane ve větším měřítku, Bitcoin získá výraznou konkurenci, což se může negativně projevit na jeho ceně. Ale nemusí - větší důvěra v další digitální měny může naopak podpořit růst celého odvětví. Záleží na míře důvěry, na objemu těchto měn, ale třeba i na příchodu nových technologií, které mohou usnadnit přijímání jakýchkoli digitálních měn. Aktuálně má v tomto poměrně výsadní postavení právě Bitcoin, který je přijímán řada obchodníků. Co se stane s cenou Bitcoinu, když obchodníci začnou přijímat dalších deset, sto nebo tisíc digitálních měn?
Uvědomme si také, že klasické měny jsou nějakým způsobem regulovány. Centrální banky se jejich prostřednictvím snaží držet na uzdě inflaci, snaží se podporovat konkurenceschopnost a korigovat růst národních ekonomik. A mají k tomu několik nástrojů, například úrokové sazby. U Bitcoinu takové regulační mechanismy chybí. Někdo řekne, že tak je to správně. Někdo jiný bude tvrdit, že je to špatně. Co si myslíte vy?
O bublině kolem Bitcoinu se hovoří už dlouho. Mnohým připadal drahý už za 100 dolarů, za 500 dolarů, za tisíc, za dva tisíce... Nyní přijde jedna bitcoinová mince na více než 4000 dolarů. Je už drahý? Nebo znovu vystoupá na dvojnásobek, pětinásobek, stonásobek, tisícinásobek? Mnohé záleží na oficiálním přístupu států k této měně. Přijdou-li zákazy a omezení digitálních měn, poklesne pravděpodobně i jejich hodnota. Pro širokou škálu investorů totiž zřejmě přestanou být dostatečně atraktivní, pokud kromě rizika plynoucího z vysoké volatility přijde ještě riziko postihu ze strany státních orgánů.
Bitcoin čekají rovněž další diskuse v jeho komunitě. K jednomu dělení došlo letos v létě (2017), další změny jsou očekávány na podzim. Po prvním dělení cena Bitcoinu vystřelila vzhůru. Co se stane po dalších změnách?
Ano - je to mnoho otázek a žádné odpovědi. Tak už to ve světě investic bývá. Kdo dává na otázky ohledně budoucích výnosů investic jasné odpovědi, je vždy podezřelý. A titulek tohoto článku? Opět jen spekulace. Možná, že je tu bublina, možná, že splaskne. Každopádně bychom nákup Bitcoinu měli považovat spíše za spekulativní investici než za nákup měny do portfolia.
Graf vývoje měny Bitcoin, cibulek tulipánů a Nasdaq Composite v době investičních horeček. Grafy jsou zjednodušeny. Bitcoin zdroj: Coindesk.com
