Aktivní snaha ovlivňovat představitele úřadů veřejné správy, aby umožnili odčerpávat veřejné prostředky za účelem osobního obohacení, nehospodárné nakládání s veřejným majetkem i špatně spravované státní firmy - to je jen několik problémů, na které upozorňuje výroční zpráva BIS za rok 2012. Vybíráme z ní ta nejpodstatnější zjištění týkající se ekonomické situace v ČR.
BIS upozorňuje, že s problémy týkajícími se veřejných zakázek se lze setkat na všech úrovních veřejné správy, pouze v různém rozsahu. Bez nadsázky podle jejích zástupců jde o celospolečenský problém prostupující všemi oblastmi financovanými z veřejných rozpočtů.
Významným problémem je podle BIS i nehospodárné nakládání s majetkem ve státním sektoru, jež je spjaté s omezením nezávislého a efektivního ekonomického rozhodování ve státních institucích a státem ovládaných společnostech. BIS opakovaně zaznamenávala při zadávání zakázek postupy, které byly v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, nebo které tento zákon účelově obcházely. Nehospodárnost se projevovala často také v neefektivním prodeji vlastních služeb, zboží a majetku.
Společný rys? V těchto případech bývá běžná existence neformálních vazeb mezi zástupci dotčených státních subjektů a skupinami osob, které se z jejich činnosti snažily získat prospěch. Tyto skupiny využívají vazby na výše postavené představitele státních subjektů k rozšiřování svého vlivu dosazováním spřízněných osob do celé podřízené organizační struktury.
K prosazení svých zájmů využívají uvedené skupiny interní informace, případně ovlivňují rozhodování významných zástupců uvedených organizací. Součástí metod, kterými se tyto skupiny v uplynulém roce snažily získat privilegovaný přístup k zakázkám nebo výhodnější podmínky při jejich plnění, byly dohody o obsahu zadávacích podmínek nebo o formě použitého výběrového řízení, dodatečné změny již dojednaných smluvních podmínek či neuplatňování sankcí ze strany zástupců státu a státem ovládaných podniků.
Výše popsaný způsob upevňování personálního vlivu ve státních institucích má podle BIS za následek, že ani razantní změna vrcholového vedení nemusí vést k nápravě situace. V několika případech prý dokázala struktura na úrovni středního a nižšího managementu zajistit, aby nové vedení nebylo schopno zásadní problémy identifikovat či najít jejich vhodné řešení, nebo pomáhala udržet vliv původního managementu.
Zpráva BIS dále uvádí, že oproti minulosti došlo ke změně ve struktuře zakázek, kterých se popsané problémy týkaly. V některých státem ovládaných podnicích zaznamenala BIS posun od manipulace obchodních vztahů týkajících se hlavní činnosti podniku ke snaze ovlivňovat spíše zakázky vztahující se k vnitřnímu provozu - dodávky informačních technologií a jejich servis, poradenství, právní služby, marketing, bezpečnostní služby. Tento trend prý byl patrný zejména u subjektů z odvětví zemědělství a dopravy. Naopak ve státem ovládaných finančních institucích přetrvávaly problémy především v hlavní činnosti, tedy v poskytování úvěrů a jejich pojištění.
V oblasti velkých infrastrukturních staveb došlo podle BIS k jistému zlepšení v konkurenčním prostředí mezi stavebními firmami, které však i nadále hledaly nové cesty, jak svůj vliv v příslušných státních institucích prosadit, nebo jak manipulovat zakázkami ve svůj prospěch.
Stát se podle BIS rovněž stále potýká s nesprávným, neúplným a zavádějícím informováním dozorčích rad managementem ve státem ovládaných společnostech. BIS zaznamenala tento jev zejména v souvislosti s rostoucím tlakem na hospodářské výsledky některých státem ovládaných společností, což se prý projevilo vzrůstajícím počtem případů, kdy jejich management ve snaze zakrýt některé nepříznivé skutečnosti manipuloval s informacemi předkládanými odpovědným zástupcům státu.
BIS informovala zákonné adresáty o konkrétních případech, ve kterých výkonná část vedení společnosti informovala dozorčí radu neúplně či zkresleně, snažila se ji vyřadit z rozhodovacích postupů účelovými změnami vnitřních pravidel nebo ovlivňovala vyznění poskytovaných podkladů ve svůj prospěch. Motivací takového jednání byla obvykle snaha zakrýt skutečný stav hospodaření, pokus zabránit odhalení chybných rozhodnutí nebo obejít předpokládaný nesouhlas dozorčí rady u kontroverzních návrhů.
Takovéto praktiky členů vedení státem ovládaných společností podle BIS vytvářely situace, kdy zástupci státu mohli některá klíčová ekonomická rozhodnutí činit na základě nekompletních či zavádějících informací, nebo reagovat na přicházející hospodářské hrozby se zpožděním. Popsaná rizika se prý objevovala zejména v sektoru dopravy a energetiky.
Přetrvávajícím problémem je podle BIS rovněž odkládání řešení problémů v hospodaření státem ovládaných společností a související zhoršování jejich ekonomické situace. Dopravní a energetické firmy se státní účastí, které čelily v roce 2012 obtížným vnějším podmínkám, byly také nuceny zvažovat významné restrukturalizační a divestiční programy.
Managementem odkládané (a krátkodobým zachováním vlastních pozic motivované) příjímání náročných, nepopulárních, avšak nutných rozhodnutí vedlo podle BIS v několika případech k nesystémovým řešením, která způsobila kumulaci ekonomických škod s rizikem jejich dalšího budoucího prohlubování. Zásadní problémy pak prý přináší i cílené nelegitimní ovlivňování legislativního procesu, využívání neexistence právní úpravy v některých oblastech, zneužívání systémových nedostatků či přímo bránění nápravným opatřením.
V minulém roce podle BIS narůstal rovněž trend stále propracovanějšího zneužívání nedostatků v právní úpravě některých odvětví. Nejzávažnější hrozby pro ekonomické zájmy státu se objevovaly například v oblasti ochrany životního prostředí, skladování ropy a ropných produktů nebo ve zdravotnictví.
Rizika vycházela obvykle z prostředí některé z etablovaných podnikatelských struktur. Charakterizovaly je metody a postupy na jedné straně jednoznačně směřující proti zájmům státu a proti cílům a smyslu dané právní normy, avšak na druhé straně se jednalo obvykle o metody, které nebylo možné jednoznačně označit za nelegální.
Osoby ve státní správě, ve státem ovládaných podnicích nebo v jiných institucích veřejnoprávního charakteru, jejichž přinejmenším pasivní účast byla pro naplnění záměrů podnikatelských skupin nezbytná, byly podle BIS cíleně ovlivňovány, aby záměrům nebránily. Častým přístupem bylo například získávání vlivu na základě vztahů k předchozím zaměstnavatelům nebo prostřednictvím vazeb z dřívějšího působení v podnikatelské a neziskové sféře. Velkým problémem jsou zřejmě v této souvislosti nejednoznačně nastavené cíle zástupců státu na klíčových pozicích.
Nedostatečná nebo nesprávně směřovaná definice jejich kompetencí jim v rámci platných pravidel umožnila, ba někdy prý je dokonce povinovala, rozhodnout v neprospěch státu, ačkoliv stát jejich rozhodnutí nepodporoval. V takových případech je pak obtížné prokázat jejich skutečnou motivaci, kterou může být i snaha získat neoprávněný osobní prospěch.
Typickým doprovodným rysem popsaných aktivit byla podle BIS také snaha zabránit legislativním změnám, které by nedostatky v právní úpravě odstranily, nebo které by zaváděly přísnější režim podnikání v daném odvětví.
Negativní dopady podle BIS přináší setrvalá nekoncepčnost a nelegitimní snahy ovlivňovat výslednou podobu strategických materiálů. Chybějící dlouhodobá koncepce dalšího směřování v některých oblastech ekonomiky, například v dopravě, umožnila podle BIS neprůhledný a snadno ovlivnitelný vznik různých ad hoc rozhodnutí v působnosti státu.
V oblasti energetiky BIS monitorovala tvorbu dokumentů a strategií významných z hlediska budoucího zajišťování energetické bezpečnosti ČR. V některých případech prý jejich vznik probíhal netransparentním způsobem, který vyvolával značné pochybnosti o motivech prosazovaných návrhů.
Významná negativa s sebou podle BIS nese také nedbalá ochrana informací. V energetice se v souvislosti s vysokým zájmem soukromých subjektů o strategické informace týkající se státem ovládaných podniků objevily případy, kdy ke konkurenčním subjektům nebo významným obchodním partnerům unikly důležité koncepční dokumenty či klíčová interní rozhodnutí managementu. Tyto úniky informací se prý významným způsobem podílely na vzniku rizik pro nezávislý, transparentní a plynulý průběh některých projektů v ropném odvětví a v elektroenergetice.
Zvlášť významným prvkem se podle BIS ukázaly být snahy cizí moci o vstup do české energetiky. Česká energetika, zejména pak jaderný, ropný a plynárenský sektor, byla v roce 2012 podle BIS vystavena rostoucí snaze ruských subjektů o udržení a posílení vlivu. Přetrvával i zájem ruských energetických společností vstoupit do podniků významně se podílejících na zajištění energetické bezpečnosti ČR nebo společností s potenciálem získat zakázky na budoucích energetických projektech v ČR. Tato snaha prý byla v některých případech provázena netransparentními postupy souvisejícími s úzkým propojením mezi ruskou státní administrativou a ekonomickými strukturami.
Struktury organizovaného zločinu podle BIS nejen nadále systematicky vyváděly prostředky z veřejných rozpočtů, a to například prostřednictvím dotací, veřejných zakázek nebo outsourcingu veřejných služeb, ale zejména byly schopny ovlivnit důležitá rozhodnutí orgánů státu a samosprávy, která se týkala infrastrukturních projektů, dotačních programů, veřejných zakázek souvisejících s poskytováním veřejných služeb, či samotný legislativní proces.
Organizovaný zločin prý přitom prostě úspěšně využíval stavu, který lze charakterizovat jako zásadní absenci faktické osobní odpovědnosti představitelů orgánů státní správy či samosprávy i volených zástupců občanů za učiněná rozhodnutí.
Za jeden z hlavních projevů dysfunkce ve veřejné správě BIS pokládá střet zájmů, který byl nejčastěji zaznamenán při přidělování evropských dotací z operačních programů a při přidělování veřejných zakázek. Jednalo se prý o přímé propojení představitelů statutárních orgánů společností, kterým byly veřejné zakázky či evropské dotace přiděleny, na veřejné subjekty, které zakázky či dotace přidělily.
Za zásadní nedostatek BIS považuje neodpovídající legislativní pokrytí pracovněprávních vztahů zaměstnanců ve veřejné správě a jejich vzdělávání. Tento stav má podle ní za následek personální nestabilitu, nedostatečnou odpovědnost při rozhodování, minimální právní ochranu zaměstnanců, nebo nejednotný a neefektivní systém vzdělávání, který má přímý dopad na výkon veřejné správy.
(V materiálu jsou použity doslovné citace z výroční zprávy BIS za rok 2012, která byla zveřejněna 7. 11. 2013.)
