V roce 2021 bylo vyhlášeno 742 bankrotů obchodních společností, o pětinu více než o rok dříve a zároveň nejvíce od roku 2017. Naopak počet bankrotů podnikatelů a obyvatel se meziročně snížil. Vyhlášeno bylo 6 279 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 15 443 osobních bankrotů. V uplynulém roce bylo zároveň podáno 1 035 návrhů na bankrot obchodních společností, 6 342 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 15 607 návrhů na osobní bankrot. Vyplývá to z analýzy dat portálu informaceofirmach.cz, kterou provedla společnost CRIF.
Počet bankrotů obchodních společností meziročně vzrostl o 22 % (133 bankrotů), zatímco počet bankrotů fyzických osob podnikatelů se snížil o 14 % (o 1 028 bankrotů). Počet návrhů na bankrot společností potom vzrostl meziročně o 6 % (o 62 návrhů), u fyzických osob podnikatelů klesl o 15 % (o 1 118 návrhů).
„Za výrazným zvýšením bankrotů obchodních společností stojí kombinace řady faktorů. V uplynulém roce byl i přes výrazný pokles ekonomiky počet bankrotů společností nejnižší od roku 2008, kdy začal platit stávající insolvenční zákon. Řada firem, které by zanikly už v průběhu roku 2020, přežívala díky kombinaci státní podpory a skutečnosti, že na sebe větší část roku 2020 nemusely podávat návrh na bankrot bez zbytečného odkladu. V letošním roce přitom můžeme očekávat, že počet firemních bankrotů nadále poroste. Společnostem zdražují vstupy i úvěry, což se projeví především u těch subjektů, které se už nyní nacházejí ve špatné ekonomické kondici,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.
Počet bankrotů firem i podnikatelů bývá v prosinci v rámci roku tradičně jeden z nejnižších. Bylo tomu tak i v roce 2021, i když pokles jejich počtu nebyl tak výrazný jako v minulém roce. V prosinci 2021 bylo vyhlášeno 54 bankrotů obchodních společností, o 15 méně než v listopadu, a zároveň bylo podáno 86 návrhů na jejich bankrot, tedy o 20 méně než o měsíc dříve.
V prosinci bylo také vyhlášeno 437 bankrotů podnikatelů, o 93 méně než v předchozím měsíci. Snížil se i počet návrhů na jejich bankrot, kterých bylo podáno 489, o 56 méně než v listopadu.
V roce 2021 bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno v Praze (334), dále v Jihomoravském kraji (84) a v Moravskoslezském kraji (69). Naopak nejméně firemních bankrotů bylo vyhlášeno ve Zlínském a v Královéhradeckém kraji (shodně 13) a na Vysočině (14).
Počet bankrotů obchodních společností se meziročně zvýšil ve 12 krajích, ve 3 krajích se naopak snížil. Největší meziroční nárůst zaznamenal Pardubický kraj (o 79 %), Plzeňský kraj a Moravskoslezský kraj (shodně o 53 %). Naopak k největšímu poklesu počtu firemních bankrotů došlo v Královéhradeckém kraji (35 %). Jejich počet klesl ještě na Zlínsku (o 24 %) a v Ústeckém kraji (o 18 %).
Míra bankrotů vztažená k počtu aktivních společností byla nejvyšší v Karlovarském kraji, kde bylo vyhlášeno 32 bankrotů na 10 tisíc aktivních firem, a v Moravskoslezském kraji, kde šlo o 24 bankrotů. Naopak nejnižší byla ve Zlínském kraji, kde bylo během uplynulého roku vyhlášeno 9 bankrotů na 10 tisíc aktivních firem. Následoval Královéhradecký kraj s 10 bankroty na 10 tisíc aktivních společností. Průměr za celou Českou republiku potom činil 19 bankrotů na 10 tisíc aktivních společností.
V roce 2021 bylo nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů vyhlášeno v Praze (761), v Ústeckém kraji (742) a v Moravskoslezském kraji (694). Nejméně naopak v Kraji Vysočina (219), ve Zlínském, kraji (251) a v Karlovarském kraji (261).
Počet bankrotů podnikatelů v roce 2021 meziročně vzrostl pouze v Karlovarském kraji a v Praze. Na západě Čech se zvýšil o 13 %, v hlavním městě o 7 %. Ve zbývajících krajích jejich počet klesl, nejvíce v Pardubickém kraji, konkrétně o 28 %. V Královéhradeckém kraji se snížil o 25 % a v Plzeňském kraji o 24 %.
Při zohlednění počtu aktivních podnikatelů zaznamenal nejvyšší míru jejich bankrotů Ústecký kraj, kde bylo na každých 10 tisíc aktivních podnikatelů vyhlášeno 117 bankrotů. Následoval Karlovarský kraj se 108 bankroty a Liberecký kraj, kde bylo vyhlášeno 89 bankrotů na 10 tisíc aktivních podnikatelů. Naopak nejméně bankrotů bylo v tomto ohledu vyhlášeno v Praze, a to 38. Následoval Středočeský kraj a Vysočina se 43 bankroty na 10 tisíc aktivních podnikatelů. Průměr za celou Českou republiku potom činil 58 bankrotů na 10 tisíc aktivních podnikatelů.
V roce 2021 bylo nejvíce bankrotů firem vyhlášeno v obchodu (175), dále v profesních, vědeckých a technických činnostech (107) a ve zpracovatelském průmyslu (87). Po přepočtu na množství registrovaných společností byla však nejrizikovějším odvětvím doprava a skladování, kde bylo v průměru vyhlášeno 31 bankrotů na 10 tisíc firem. Následovaly administrativní činnosti s 29 bankroty na 10 tisíc OS. Největší meziroční nárůst počtu bankrotů v rámci hlavních odvětví zaznamenaly administrativní činnosti (o126 %) a ubytování, stravování a pohostinství (o87 %), největší pokles naopak zpracovatelský průmysl (o 16 %).
Mezi podnikateli bylo nejvíce bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (1 548), v obchodu (1 268) a ve zpracovatelském průmyslu (742). Počet bankrotů podnikatelů v rámci hlavních odvětví meziročně vzrostl pouze v informačních a komunikačních činnostech, a to o 6 %. V ostatních odvětvích klesl. Nejvíce v odvětví distribuce vody, plynu a elektřiny (o 37 %). Po přepočtu na 10 tisíc podnikatelů byla nejrizikovější doprava a skladování s 66 bankroty, následovalo stavebnictví s 54 bankroty a ubytování, stravování a pohostinství se 49 bankroty. Průměr za celou ČR činil 30 bankrotů na 10 tisíc podnikatelů.
V prosinci roku 2021 bylo vyhlášeno 1 026 osobních bankrotů. To je o 271 méně než v listopadu a zároveň nejméně od června 2019. Zároveň bylo podáno 1 171 návrhů na osobní bankrot, o 149 méně než o měsíc dříve.
Za celý rok 2021 bylo vyhlášeno 15 443 osobních bankrotů, o 1 838 méně než předchozí rok. Zároveň bylo podáno 15 607 návrhů na osobní bankrot, o 1 951 méně než v roce 2020. Počet osobních bankrotů i počet návrhů tak meziročně klesl o 11 %. „Počet osobních bankrotů se po účinnosti novely insolvenčního zákona v polovině roku 2019, která zpřístupnila oddlužení většímu počtu lidí, snížil už druhým rokem v řadě. Loňský rok byl poznamenaný nízkou mírou nezaměstnanosti a řadou podpůrných opatření vlády, které zvedly příjmy obyvatel. Závěr roku byl potom částečně ovlivněn i akcí Milostivé léto, v rámci kterého můžou lidé zaplatit u některých dluhů pouze původní jistinu. Úroky, které často tvoří významnou část dluhu, jim poté budou odpuštěny,“ říká Věra Kameníčková.
Nejvíce osobních bankrotů bylo v roce 2021 vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (2 343), v Praze (2 122) a v Ústeckém kraji (1 611). Nejméně potom na Vysočině (474), v Karlovarském kraji (558) a ve Zlínském kraji (579). Jejich počet se snížil ve všech krajích kromě Karlovarského, kde bylo vyhlášeno o jeden osobní bankrot více než v roce 2020. Nejrychleji klesl v Jihomoravském kraji (o 18 %) a v Královéhradeckém kraji (o 17 %).
Nejohroženějším krajem byl v uplynulém roce Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj, kde bylo vyhlášeno 20 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel. Následoval Karlovarský kraj s 19 osobními bankroty na 10 tisíc obyvatel. Naopak v Kraji Vysočina bylo vyhlášeno pouze 9 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel a ve Zlínském kraji 10 osobních bankrotů. Průměr za celou Českou republiku činil 14 osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel.
