Není zřejmě třeba diskutovat o tom, že moderní technologie výrazně mění tvář dnešního byznysu. Většina firem je dnes již schopná komunikovat se svými zákazníky elektronicky, mnohé i prostřednictvím vlastních mobilních aplikací. Firemní procesy jsou podporovány moderními informačními systémy, stejně jako rozhodování zaměstnanců. Jaké nové technologické trendy ale můžeme očekávat v nejbližších letech a jak se na ně připravit?
Hlavní předpovědi společnosti Gartner pro rok 2017 a následující nabízejí podle zástupců této analytické firmy provokativní vizi toho, co by se mohlo odehrát v klíčových oblastech technologického rozvoje „Minulý rok jsme říkali, že digitální změny přicházejí rychle. Letos toto tempo ještě narostlo a spouští sekundární změny, které dopadají na lidi i technologie,“ vysvětluje Daryl Plummer, viceprezident a ředitel výzkumu v Gartneru.
Pojďme se tedy na trendy tak, jak je analytici Gartneru vidí, podrobněji podívat. Začneme u trendů v nakupování, které mají technologie v příštích letech proměnit několika významnými způsoby, a to především díky nástupu takzvané rozšířené reality a hlasového ovládání. Poté se přesuneme k technologiím, které mají pomoci lepší výkonnosti zaměstnanců a nakonec se zastavíme u technologií, které mají pomoci zefektivnit IT.
Popularita rozšířené reality (augmented reality, AR), kdy se do reálného obrazu vkládají digitální doplňky, podle analytiků Gartneru roste. Pomáhají tomu podle nich aplikace, jako je například Pokémon GO, a stále více obchodníků se zajímá o to, jak ji zapojit do procesu nakupování a nákupního zážitku zákazníků. Do roku 2020 tak podle analytiků bude v rozšířené realitě nakupovat 100 milionů zákazníků.
Vlastníci značek i obchody budou muset vyvinout mechanizmy, jak tuto změnu využít a zlepšit zákaznický zážitek během nakupování. AR aplikace zobrazující digitální informace – text, obrázky, video a zvuk jako vrstvu nad okolní realitou jsou jednou z cest, jak zvýšit míru interakce a zapojení zákazníků jak v obchodech, tak i na jiných místech. Například zákazník může namířit mobilní aplikaci s katalogem IKEA na prostor ve svém bytě a umístit tam nábytek tak, jako by jej rozmísťoval ve skutečnosti. Právě prvek zapojení reálného světa odlišuje AR aplikace od aplikací VR (virtuální reality), kde se zpravidla využívá pohybu klienta po zcela virtuálním prostředí.
Nové technologie orientované na hlasovou interakci, jako je Google Home či Amazon Echo, přinášejí nový způsob získávání informací i nakupování. Díky možnosti „vyřadit“ z procesu ruce a oči se rozšiřuje dosah webu i do situací, jako je řízení auta, vaření, chůze, interakce ve společnosti, cvičení nebo ovládání strojů a zařízení. Výsledkem je, že podíl času, kdy se nemůžeme dostat k on-line zdrojům, se přiblíží nule. A že budeme weby ovládat - a to včetně on-line nákupů - aniž bychom je sledovali očima a zapojovali k jejich ovládání ruce. Do roku 2020 bude podle Gartneru 30 % návštěv na webech realizováno bez použití obrazovky.
Mnoho firem zjišťuje, že míra nadšení zákazníků z jejich mobilních aplikací - a míra jejich využívání, tedy i návratnost investic do řady těchto aplikací, je výrazně nižší, než jejich manažeři očekávali. Objevují se nové postupy s nižší úrovní bariér „objevení“ a instalace, které nabízejí srovnatelnou míru zapojení jako aplikace – při výrazně nižších nákladech na jejich zavedení, podporu a propagaci. Řada firem proto bude porovnávat tyto nové alternativy s nepříliš úspěšnými aplikacemi a často se rozhodne omezit ztráty z nich tak, že je prostě „opustí“ – skončí s jejich aktualizací a podporou. Do roku 2019 opustí 20 % značek své mobilní aplikace.
Analytici Gartneru také upozorňují, že lidé mají obecně sklony k tomu být posilováni emocemi a vyčerpáváni fakty. To může vést k iracionálnímu chování. Takzvané kontextualizační algoritmy mohou pozitivně měnit chování zaměstnanců tím, že "rozšíří" inteligenci uživatelů pomocí sdílených paměťových bank obsahujících znalosti, které byly ověřeny ostatními. Zaměstnanci si tak budou moci „zapamatovat“ prakticky vše a mít k dispozici znalosti ostatních, když je zrovna potřebují, což jim umožní plně se věnovat aktuálnímu úkolu. Jen je třeba, aby s nimi tyto "banky znalostí" byly schopny ve vhodný okamžik vhodně komunikovat. Do roku 2020 začnou takové algoritmy pozitivně měnit chování více než jedné miliardy zaměstnanců po celém světě.
Zaměstnavatelé budou zřejmě stále častěji vytvářet nové pozice manažerů pro fyzickou zdatnost, kteří budou úzce spolupracovat s vedením personálních oddělení na rozvoji pokročilých programů wellness. Poskytovatelé zdravotní péče (či zdravotní pojišťovny) mohou snížit své náklady nebo dokonce zachránit životy, pokud využijí data sbíraná fitness náramky pro identifikaci zdravotních rizik jejich uživatelů. Nositelná elektronika poskytuje obrovské množství dat, která lze analyzovat buď v reálném čase nebo zpětně a kombinovat je pro potřeby lékařů s kontextuálními a historickými informacemi – pochopitelně za předpokladu, že k tomu pacient dá souhlas. Podle Gartneru do roku 2020 bude moci 40 procent zaměstnanců snížit výdaje na svou zdravotní péči díky používání fitness náramků.
Technologie tzv. blockchainu známá především z digitální měny Bitcoin se etablovala jako další revoluční změna při realizaci transakcí. Záznamy transakcí mezi několika stranami vedené pomocí blockchainu jsou podle analytiků v podstatě nezměnitelné. Všechny zapojené strany tak mohou na základě záznamu provedeného s využitím blockchainu okamžitě konat, protože si mohou být jisty, že jej nelze zpochybnit. Veškeré směny a transakce tak mohou probíhat v řádu minut a nikoliv dnů. Nasazení blockchainu tak může uvolnit vázanou hotovost, snížit transakční náklady a zrychlit obchodní procesy. Přestože se zatím nejedná o vyspělou technologii, přitahuje obrovský zájem uživatelů i investorů. Do roku 2022 budou technologie blockchainu podle Gartneru představovat tržní segment s hodnotou 10 miliard dolarů.
Potenciál takzvaného internetu věcí (IoT) je podle analytiků obrovský zejména v oblasti snižování nákladů na údržbu a spotřební materiál. Obtížné ale bude zajistit bezpečné a robustní implementace, které mohou v horizontu deseti či dvaceti let vést k úsporám a zároveň nezvýšit náklady na správu tak, že by pohltily veškeré úspory. Řešením mohou být levné monitorovací systémy založené na jednoduchých senzorech, které předávají potřebná data analytickým serverům.
Analytická řešení pak pomohou k odhalení vzorců či souvislostí v datech a pro doporučení údržby v závislosti na skutečné míře využívání a na stavu zařízení - což je výrazně efektivnější, než když se spolehnete na odhad stavu dle uplynulé doby.
Zcela odlišným novým přístupem je tzv. digitální dvojče – model, který zachytává v reálném čase data ze senzory vybavené předlohy (dvojčete) v reálném světě a společně s dalšími informacemi (počasí, historická data, algoritmy, analýza chytrých strojů) zpřesňuje simulaci odrážející stav fyzického dvojčete. Gartner odhaduje, že do roku 2020 ušetří IoT koncovým zákazníkům a firmám bilion dolarů ročně na nákladech údržby, oprav a spotřebních materiálů.
Současný žebříček sedmi největších digitálních společností podle obratu a tržní kapitalizace vypadá takto: Google, Apple, Facebook, Amazon, Baidu, Alibaba a Tencent. S postupující digitalizací fyzického světa, ale také oblastí, jako jsou finance nebo zdravotní péče, bude stále více aktivit, do nichž se každý z nás zapojuje, propojených. Tato konvergence mj. znamená, že libovolná aktivita může zahrnovat některého ze zmíněných digitálních gigantů.
Mobilní aplikace, platby, chytří agenti (například Amazon Alexa) a digitální ekosystémy (Apple HomeKit, WeChat Utility and City Services) učiní z digitálních gigantů součást mnoha našich každodenních aktivit. Do roku 2021 bude podle analytiků Gartneru pětina všech aktivit každého uživatele zahrnovat přinejmenším jednoho ze sedmi výše zmíněných digitálních obrů.
Období kolem konce jednoho roku a začátku roku nového je vždy jednak časem bilancování, jednak časem pohledů do budoucna. A...
