Zbývá už jen necelých šest měsíců do doby, než bude v Evropě platit revidovaná směrnice PSD2 (Payments Service Directive – směrnice o platebních službách na vnitřním trhu) a otevřené bankovnictví se stane realitou. Výzkum společnosti Accenture zjistil, že dvě třetiny spotřebitelů ve Velké Británii uvedly, že nebudou sdílet své osobní finanční údaje s externími poskytovateli služeb a dají příležitost bankám, které tak budou mít možnost těžit z důvěry, kterou si u svých zákazníků během tolika let vybudovaly.
PSD2 bude jednou z hnacích sil otevřeného bankovnictví a umožní spotřebitelům sdílet své finanční údaje bezpečně jak s bankami, tak s třetími stranami, a umožní jim tak jednodušeji převádět prostředky, porovnávat produkty a spravovat účty bez zapojení svých bank.
Po provedení dotazování více než 2000 spotřebitelů ve Velké Británii výzkum společnosti Accenture zjistil, že firmy obchodující online, technologické firmy a společnosti z oblasti sociálních sítí čelí těžkým problémům při snaze proniknout do sektoru finančních služeb. Většina respondentů (69 %) totiž uvedla, že by nesdíleli informace o svých bankovních účtech s těmito externími poskytovateli. Navíc více než polovina (53 %) spotřebitelů uvedla, že nikdy nezmění své stávající bankovní zvyklosti a nepřijmou otevřené bankovnictví.
Výzkum ukazuje, že maloobchodní společnosti a společnosti z oblasti sociálních sítí si u spotřebitelů nezískaly důvěru, protože 73 % spotřebitelů není ochotno sdílet své osobní finanční informace s maloobchodníky a 93 % nechce sdílet tyto informace se společnostmi z oblasti sociálních sítí.
Důvěra v online platformy a společnosti sociálních sítí jako v poskytovatele platebních služeb je nízká; většina spotřebitelů tvrdí, že by nebyli ochotni provést platbu prostřednictvím online platforem (58 %) a sociálních sítí (82 %). To by mohlo představovat zásadní problém pro společnosti z oblasti sociálních sítí, které vytvářejí nové platformy obchodu. Pouze jedna čtvrtina (26 %) spotřebitelů totiž prohlásila, že důvěřuje online platebním společnostem ohledně provádění a plánování svých plateb.
„Otevřené bankovnictví má potenciál transformovat vztah spotřebitelů k finančním produktům, ale závisí to na ochotě spotřebitelů je přijmout,“ prohlásil Jeremy Light, výkonný ředitel ve společnosti Accenture, který v Evropě vede sekci Praxe platebních služeb. „Dokud nově příchozí do sektoru finančních služeb nezískají důvěru spotřebitelů, banky budou moci čerpat z tohoto kapitálu, aby si zajistily důležité výhody.“
Podvody jsou pro spotřebitele hlavní překážkou přijetí otevřeného bankovnictví: 85 % dotázaných uvádí zvýšené riziko podvodu jako největší překážku, která jim brání sdílet informace o svém bankovním účtu s poskytovateli třetích stran. Jako další úskalí bylo nejčastěji zmiňováno ohrožení osobních údajů - možnost kyberútoků (74 %) a napadení viry (69 %).
„Bezprostřední výzvou pro zúčastněné obchodníky, společnosti z oblasti fintech, sociálních sítí a bank, je vypracování návrhů pro ty spotřebitele, kteří jsou ochotni používat otevřené bankovnictví, motivace k opakovanému používání otevřených systémů a podněcování jejich širšího přijetí,“ řekl Light. „Obchodníci budou muset jasně komunikovat se svými zákazníky, aby jim ukázali potenciální přínosy udělení souhlasu se sdílením jejich bankovních informací, ať už jde o získání slev nebo úvěru. Vzhledem ke strachu spotřebitelů z podvodů bude nutné spolehlivé zajištění identifikace zákazníka - včetně dvoufaktorového ověření a použití biometrie, což bude nezbytné pro řešení různých podvodů i získání větší důvěry ze strany zákazníků.“
Výzkum společnosti Accenture ukazuje, že banky mají dobrou pozici přestát zavedení otevřeného bankovnictví. Více než polovina (59 %) britských spotřebitelů říká, že by ohledně informací o svém účtu důvěřovala pouze své vlastní bance, pokud budou hledat služby jako je lepší sazba hypotéky nebo spořicího účtu. Naopak jen méně než 10 % spotřebitelů říká, že by v tomto ohledu důvěřovali společnostem pro online platby (10 %), online obchodníkům (9 %) a společnostem z oblasti sociálních sítí (3 %).
Banky si ale zatím nemohou dovolit usnout na vavřínech. Zatímco se zdá, že sympatie k otevřenému bankovnictví jsou nyní nízké, mladší spotřebitelé ve věku do 37 let se zdají být, co se týče důvěry, netradičním poskytovatelům služeb více naklonění. Jedna třetina (39 %) respondentů z generace Z - narozených po roce 1996 - by v budoucnu pravděpodobně používala otevřené bankovnictví místo své obvyklé metody platby. Pro srovnání - v generaci „Baby boomers“ (narození v letech 1946 až 1964) to uvedlo jen 13 % dotazovaných. Kromě toho se mladší spotřebitelé stále více zajímají o komunikaci se svými bankami prostřednictvím sociálních sítí, nositelné elektroniky nebo messengerů, a proto budou tradiční banky muset pokračovat v inovacích v poskytování nadstandardních zákaznických zážitků, jinak jim hrozí, že budou vytlačeni technickými giganty a obchodníky, kteří v této oblasti nastavují laťku.
Generační propast je též patrná u spotřebitelů, kteří jsou ochotni povolit online obchodníkům provádění plateb přímo z jejich bankovního účtu prostřednictvím aplikací nebo webových stránek. Z jedné třetiny (33 %) u starší generace toto číslo vzrůstá na 42 % u generace Y (narození v letech 1980 až 1995) a na 52 % u generace Z, což dává příležitost online obchodníkům, kteří jsou připraveni nabízet služby zaměřené na mladší spotřebitele.
„Díky faktu, že britští spotřebitelé důvěřují tradičním poskytovatelům služeb, budou, banky moci využít příležitost k vytváření nových zdrojů příjmů a získávání nových zákazníků, které jim éra otevřeného bankovnictví přináší,“ prohlásil Light. „Pokud se ale budou tomuto transformovanému prostředí otevřeného bankovnictví přizpůsobovat pomalu, mohly by zmeškat obchodní modely založené na platformách a strategie, které je umožňují. Stručně řečeno: banky budou muset posílit své schopnosti v oblasti digitalizace, nebo riskují, že nenaplní rostoucí poptávku zákazníků po hladce fungujících digitálních zážitcích.“
