O nedostatku zájmu studentů o technické obory na vysokých školách se v českém prostředí hovoří velmi často, stejně jako o tom, že trh práce se potýká se zoufalým nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců specializovaných na oblast informačních technologií (IT). Jak ale vnímají celkovou situaci na trhu jednotlivé univerzity a samotní zaměstnavatelé? Které přístupy úroveň absolventů zlepšují a které nikoli?
Podle posledních výsledků světového srovnání univerzit si české školství vede v globální konkurenci poměrně dobře i přesto, že je ve srovnání se západními zeměmi podfinancované. „Jsem přesvědčený o tom, že nejlepší čeští studenti i vědci patří ke špičkám v oboru. Přestože jsme malá země a do výzkumu neproudí mnoho peněz, dosahujeme velmi dobrých výsledků, jsme flexibilní a daří se nám často hledat nové cesty tam, kde ostatní již žádné řešení nevidí,“ uvádí Tomáš Krátký, ředitel divize Produkty a služby ve společnosti Profinit, která patří mezi významné „odběratele“ na trhu absolventů technických oborů.
Do aktuálního žebříčku TOP 700 nejlepších světových univerzit se tak vtěsnala hned pětice českých škol: UK, ČVUT, MU, VUT a VŠE. Trend, kdy se české technické školství v posledních desíti letech z hlediska kvality výstupu postupně zlepšuje a jeho absolventi jsou tak více připraveni pro praxi, potvrzují i samotní zaměstnavatelé.
„Studentům na technických vysokých školách dříve chyběly i základní návyky typické pro praxi – znalosti v oblasti testování nebo konfiguračního řízení. Dnes je situace jiná. Studenti se více zajímají, častěji mají zkušenosti z praxe, ve škole se zapisují na řadu prakticky orientovaných předmětů a jejich znalosti základních nástrojů a postupů jsou vyšší,“ hodnotí situaci Martin Kešner, zakladatel soutěže Nápad roku pořádané Fakultou podnikohospodářskou Vysoké školy ekonomické v Praze.
Kromě znalosti konkrétních nástrojů a postupů zaměstnavatelé oceňují také podstatné obecné znalosti a schopnost se trvale učit. To je významným přínosem práce univerzit v procesu přípravy studentů na budoucí zaměstnání v oborech, které prochází rychlým vývojem.
Svůj podíl na tomto zlepšení mají i technicky orientované komerční společnosti, které stále častěji vysílají své odborníky, aby na přednáškách a cvičeních v rámci vysokých škol prezentovali kromě nezbytného teoretického základu také prakticky použitelné dovednosti. Zdá se tedy, že pomyslný klíč k úspěchu zde představuje efektivní spolupráce mezi praxí a školstvím. Právě ta by se totiž měla stát zárukou flexibilní adaptace studijních plánů na nové trendy – ať už se jedná o pokročilou práci s daty, mobilní technologie či další potenciálně zajímavé oblasti.
„Díky podílu odborníků z praxe na výuce a projektům orientovaným na řešení problémů se skutečnými zákazníky se studenti mohou snáze setkat s pokročilejšími tématy a objevovat hlubší souvislosti mezi jednotlivými disciplínami v rámci softwarového procesu. To považuji za velmi důležité, protože jedním z velkých neduhů současného světa je povrchní hledání ‚stříbrné kulky‘ – snadného a jednoduchého řešení tam, kde žádné takové řešení neexistuje,“ říká docent Přemysl Brada z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.
Trend zlepšování je patrný, i přesto však u absolventů přetrvávají některé negativní vlastnosti: „To, s čím se u absolventů někdy setkáváme a nelíbí se nám to, je povrchnost, neochota na sobě dále pracovat či chybějící pocit odpovědnosti,“ doplňuje Krátký.
Proto také vznikají různé motivační aktivity podporované budoucími zaměstnavateli – jednou z nich je například soutěž o nejlepší diplomovou práci – ACM SPY, kterou zaštítila mezinárodní organizace v oblasti computer science – ACM (Association for Computing Machinery). „Studenti v sobě mají hodně potenciálu a mohou se stát důležitým hnacím motorem rozvoje, pokud jim dáme příležitost. Za podstatné také považuji, abychom je dokázali více povzbudit k vlastnímu podnikání,“ upozorňuje Krátký.
V této souvislosti zmiňme projekty jako Nápad roku, který podporuje nové podnikatelské nápady, nebo inkubátor InovaJET, pražské inovační centrum přidružené k ČVUT. Zmínku si zaslouží také regionální rozvojové projekty a inkubátory, jež se snaží podporovat inovační podnikání, jako je například Jihomoravské inovační centrum v Brně či plzeňský Vědeckotechnický park. Významnou roli by v budoucnu měla sehrát také evropská či regionální centra excelence budovaná v rámci projektů OP VaVpI (IT4Innovations Ostrava, NTIS Plzeň, apod.).
Studenti stále častěji získávají možnost realizovat zajímavé úlohy z praxe a nechat si je uznat v rámci vybraných předmětů a projektů. Někdy mohou být za svou práci odměňováni i jinak než dobrými známkami. Například na Fakultě informačních technologií ČVUT za tímto účelem nedávno vznikl portál pro spolupráci studentů s praxí. Firmy si mohou vybrat ze studentů, kteří se jim na úlohy přihlásí, a pokud jsou s výsledkem jejich snažení spokojeny, mají možnost výsledky práce odměnit.
Portál využívá data ze studijních systémů k doporučování studentů na jednotlivé úlohy a také úloh studentům. Za několik málo týdnů provozu se systém dočkal kladného přijetí z obou stran. Portál je realizován jako svobodný software a plánuje se jeho nasazení i na dalších fakultách.
"Prostřednictvím portálu se snažíme podpořit přímou spolupráci vzdělávacího systému a průmyslu tak, aby se studenti dozvěděli o zajímavých úlohách ve firmách a firmy mohly záhy začít ovlivňovat zájmy studentů," říká Pavel Kordík, vedoucí Oddělení rozvoje na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze.
K celkovému zlepšení tak zbývá ještě jeden krok – zvýšit počty zájemců o studium technických oborů na VŠ. „Zároveň se jedná o jedno z mála východisek pro ukončení stagnace české ekonomiky, která již vyčerpala své kapacity levné montovny pro Západní státy a nyní se bude k dosažení kýžené prosperity muset rychle přeorientovat na vytváření produktů a služeb s vyšší přidanou hodnotou,“ uzavírá Krátký.
