Více než 90 % studentů si při škole vydělává, každý druhý nyní se začátkem školního a akademického roku hledá práci či brigádu. Peníze od rodičů dostává 43 % studentů, nejčastěji do 5 000 Kč. 4 z 10 studentů říkají, že nejsou ochotní pracovat za méně než 200 Kč na hodinu. Zatímco studenti si nejčastěji přivydělávají na volný čas, studentky by bez práce nebo brigády nevyšly.
Nejvíce studentů si vydělává za barem či jako prodavači. Vyplývá to z průzkumu Instant Research společnosti Decathlon, která v Čechách zaměstnává 514 studentů.
Studenti si přivydělávají nejčastěji na brigádách, nějakou má 7 z 10 dotázaných. Zatímco mezi muži převládají příležitostné přivýdělky, téměř polovina studentek má brigádu pravidelnou. Přes 11 % studentů dokonce zvládá během školy pracovat na hlavní pracovní poměr. Nejčastěji si práci vybírají podle platu, důležitá je pro ně ale i časová flexibilita a blízkost škole či domovu.
„Čtyřicet procent studentů si zaměstnání nebo brigádu vybírá i podle atmosféry a kolektivu či toho, zda je bude práce bavit. Chtějí tedy dělat něco, k čemu mají blízko či čemu se věnují i ve svém volném čase,“ komentuje Jakub Major, Recruitment Leader společnosti Decathlon, která dlouhodobě hledá zaměstnance především mezi aktivními sportovci. Všechny přitom zaměstnává na hlavní pracovní poměr zkrácený na daný počet hodin. Studenti mají díky tomu nárok třeba na dovolenou nebo nemocenskou.
Studenti si na měsíc vystačí v průměru s 8 566 Kč měsíčně, do deseti tisíc stačí 7 z 10 respondentů. A to i kvůli tomu, že řada z nich bydlí stále u rodičů a neplatí tak nájem. Přesto však přes 85 % z nich očekává, že budou kvůli inflaci a rostoucím cenám energií potřebovat více peněz než před rokem. Dvě třetiny studentů si myslí, že jim měsíční náklady vzrostou nejméně o desetinu.
I proto studenti očekávají za svoji práci čím dál vyšší ohodnocení. V průměru požadují nejméně 177 Kč na hodinu, přičemž studenti mají nároky o 12 korun vyšší než studentky. Pokud by za takovou částku pracovali 160 hodin měsíčně, přiblížili by se hrubé mediánové mzdě, která je v ČR aktuálně 31 923 Kč.
„Pro studenty je při výběru práce kromě platu důležitý také osobní a kariérní rozvoj. Vnímají totiž brigády jako možnost získat zkušenosti, které se jim budou hodit v dalším životě. Atraktivní jsou pro ně proto i brigády u zaměstnavatelů, kteří umožňují po ukončení studií přejít na hlavní pracovní poměr. U nás je to dokonce ještě jednodušší, protože si zkrátka jen stávající HPP rozšíří na plný úvazek. Ročně to tak v Decathlonu udělá 120 zaměstnanců,“ dodává Daniela Králíčková ze společnosti Decathlon.
Atraktivní je mezi studenty odměňování dle reálně odvedené práce, nikoliv hodinová sazba. Třetinu z nich by přesvědčila také zaměstnanecká sleva.
Aktuálně hledá přivýdělek 52 % studentů, nejčastěji shání příležitostnou brigádu. Největší zájem mají o práci v IT nebo administrativě. Vydělávat si musí i proto, že méně než polovina dostává kapesné, a to navíc nejčastěji do 5 000 Kč měsíčně. Zajímavé je, že finanční krize v tomto ohledu jinak ovlivnila muže než ženy. Zatímco studentům rodiče za poslední rok příspěvek častěji zvýšili, studentkám naopak spíše ubírali.
I proto třetina studentek uvádí, že by bez práce či brigády finančně nevystačila. Naopak studenti mužského pohlaví si nejčastěji přivydělávají kvůli tomu, aby měli více peněz na koníčky a volný čas. Téměř čtvrtina dotázaných také uvádí, že pracuje hlavně kvůli větší nezávislosti na rodičích.
„Ať už si studenti vydělávají na cestování, nebo potřebují mít na nájem, brigády pro ně mohou mít vedle peněz i další přínos. Vyzkouší si práci v kolektivu nebo kontakt s cizími lidmi, navíc mohou získat i spoustu nových dovedností. To se jim může hodit v dalším zaměstnání nebo i při hledání práce. Navíc se může stát, že s nimi bude zaměstnavatel spokojen a nabídne jim, aby u něj zůstali i po skončení školy. Tento model je u zaměstnavatelů velmi oblíbený a my v Decathlonu s ním máme výborné zkušenosti,“ uzavírá Zuzana Novotná, expertka pro nábor společnosti Decathlon.
