Jednorázová podpora 25 000 korun pro osoby samostatně výdělečně činné, úhrada většiny mzdových nákladů pro zaměstnavatele postižené nařízeními vlády či dopady koronavirové krize, návrh na pomoc lidem v exekuci. Vláda Andreje Babiše na jednání v úterý 31. března 2020 schválila další balíček opatření, která mají pomoci nejvíce postiženým dopady pandemie. Známe detaily.
Osoby samostatně výdělečně činné, které prokáží, že byly ekonomicky poškozeny mimořádnými opatřeními vlády nebo jinými důsledky pandemie koronaviru a splní některé další podmínky, dostanou od státu jednorázovou finanční pomoc 25 000 korun. Jak to přesně bude vypadat v praxi?
Živnostníci, ale také třeba umělci, tlumočníci, malí zemědělci, daňoví poradci a další osoby, které se živí jako osoby samostatně výdělečně činné, budou muset v žádosti formou čestného prohlášení mimo jiné doložit, že v období leden a březen 2020 přišli v hrubých tržbách oproti srovnatelnému období roku 2019 alespoň o deset procent a že v loňském roce dosáhli v hrubých příjmech alespoň 180 000 korun, případně v přepočtu alespoň 15 000 korun měsíčně, pokud nepodnikali celý rok.
Vykonávaná činnost přitom musí být jejich hlavní činností, vedlejší činnost se připouští pouze u invalidních či starobních důchodců, u rodičů pobírajících rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství, případně že dotyčný pečoval o potřebnou osobu.
Příslušný prováděcí zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 musí ještě schválit Parlament ve stavu legislativní nouze.
Doplněno: Níže ještě najdete otázky a odpovědi k podpoře 25 000 Kč pro OSVČ.
Doplněno: Po zveřejnění podmínek vláda v reakci na zpětnou vazbu od některých nespokojených podnikatelů ohlásila, že ještě připravuje změny. Návrh tedy zřejmě není finální.
Vláda také odsouhlasila finální podobu programu ochrany zaměstnanosti Antivirus, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Tento program má pomoci zaměstnavatelům udržet si v době výpadku příjmů zaměstnance. Stát jim bude prostřednictvím Úřadu práce ČR kompenzovat mzdové výdaje podle toho, jakým způsobem byla firma postižena a jaký status mají momentálně její zaměstnanci.
Výše kompenzací zaměstnavatelům je odvozena od průměrné superhrubé mzdy včetně povinných odvodů (48 400 Kč,- Kč) a závisí na důvodech, pro které museli postavit zaměstnance na překážku v práci.
Firmy musí splnit několik podmínek, například striktně dodržovat zákoník práce, zaměstnanci nesmí být ve výpovědní lhůtě a vyplatit mzdu a odvést odvody. Musí také prokázat, že k problémům došlo právě v souvislosti s nákazou COVID-19.
Zaměstnavatelé budou moci požádat Úřad práce o příspěvek ve dvou režimech:
Režim A - druh překážky:
Režim B - druh překážky:
Kdy má zaměstnavatel žádat o vyplacení náhrad?
Antivirus se rozběhne od 6. dubna. Od té doby bude možné podávat žádosti. Mezi podáním žádosti a výplatou příspěvků Úřadem práce má být prodleva jen v řádu několika dní.
Vláda schválila také návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu. Nový zákon má ulehčit osobám, které nebyly schopny plnit své závazky v důsledku přijatých vládních preventivních opatření a dalších dopadů koronavirové krize, a vláda bude chtít, aby ho Parlament schválil ve stavu legislativní nouze.
Nový právní předpis umožní mimo jiné prominutí zmeškání lhůt i pro případy, kdy to podle platného zákona není možné. Odkládá povinnost dlužníka podat na sebe insolvenční návrh, pokud je v úpadku, až do uplynutí šesti měsíců od ukončení platnosti mimořádných opatření vlády. K věřitelskému návrhu, který byl podán do 31. srpna 2020, by se nemělo přihlížet. Návrh chce také zrušit třicetiprocentní hranici pro splacení pohledávek v oddluženích schválených před 31. květnem 2019, pokud je dlužník nebyl schopen splatit v důsledku epidemie. Zmírnění se týkají i exekucí, kde návrh umožňuje prominutí zmeškání lhůty a zastavení bezvýsledných exekucí, které nejsou výhodné pro žádnou z dotčených stran.
Na základě dohody ministra průmyslu a obchodu a ministra zemědělství vláda rovněž schválila rozšíření už vyhlášeného programu Ošetřovné pro OSVČ i na osoby samostatně výdělečně činné, které podnikají v oblasti zemědělské a lesnické prvovýroby. Pokud v době platnosti mimořádného opatření vlády, kterým byla zakázána školní docházka, pečovaly o děti mladší 13 let či o nezaopatřené děti maximálně do věku 26 let, které jsou závislé na pomoci jiné osoby alespoň ve stupni I, mohou také požádat o kompenzační příspěvek ve výši 424 korun za den.
Vláda rovněž rozhodla o prodloužení krizového opatření, kterým se obcím zakazuje zpoplatňovat tzv. parkovací zóny ve městech a obcích. Opatření, které mělo vypršet 1. dubna, bude nově trvat až do skončení nouzového stavu.
Ministerstvo financí ČR vydalo seznam otázek a odpovědí k podpoře 25 000 kč pro OSVČ. Jde o velmi diskutované téma, zde tedy materiál MF ČR uvádíme v doslovném znění:
Cesta jednorázové pomoci za prodloužené období (12. března - 30. dubna, tj. měsíc a půl) ve výši 25 tisíc korun byla zvolena proto, že v tuto chvíli nelze předjímat další vývoj situace v květnu. Zároveň stejné období bylo využito v programu kurzabeit (program Antivirus), stát tedy usiluje v maximální možné míře o jednotný přístup pro jednotlivé zasažené skupiny.
V případě, že bude vývoj situace nepříznivý, přirozeně není vyloučeno, že vláda přistoupí k přípravě zákona, který tuto pomoc prodlouží. To však bude záležet na rozhodnutí vlády a Parlamentu ČR.
Kritérium je nastaveno maximálně benevolentně tak, aby drtivá většina OSVČ, kteří se skutečně podnikáním živí, na bonus dosáhla. Logika kritéria vychází z toho, že OSVČ, které bylo znemožněno podnikání ve druhé polovině března, by vykázala za jinak nezměněných okolností meziroční pokles příjmů v prvním kvartále nejméně o 16 %. Kritérium 10% poklesu příjmů tedy s dostatečnou rezervou splňuje. Zkoumá se období leden až březen, protože v tomto období se již epidemie začala šířit.
Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:
Klíčový je pokles příjmů o 10 %, přičemž kritérium dosažení 90 % zohledňuje i situace, kdy:
Modelový příklad:
Poplatník má v roce 2019 za každý měsíc příjem 100 000 Kč (výdaje nejsou podstatné), tj. za celé období je to příjem 300 000 Kč, který se dále porovnává.
Situace 1: Zákazníci jsou především zahraniční turisté, tj. od poloviny února je pokles o 20 %, v březnu o 90 %. Tj. leden 100 000 Kč, polovina února 50 000 Kč, druhá polovina února 40 000 Kč, březen 10 000 Kč. Celkové příjmy dosáhnou 200 000 Kč – tj. pouze 66 % loňského roku. Poplatník má v tomto případě za předpokladu splnění dalších kritérií nárok na kompenzační bonus 25 000 Kč.
Situace 2: Leden a únor bez vlivu, tj. příjmy 200 000 Kč, a dopad pocítil poplatník až od března. Pro naplnění kritéria stačí, pokud měl propad o třetinu příjmů, tj. namísto 100 000 Kč utržil pouze 66 000 Kč a méně. V takovém případě dosáhne poplatník necelých 89 % loňských příjmů a má tedy za předpokladu splnění dalších kritérií nárok na kompenzační bonus 25 000 Kč.
Situace 3: Dopad na podnikání pocítí poplatník až po vyhlášení nouzového stavu od poloviny března (musí uzavřít provozovnu). Tj. příjmy v lednu 100 000 Kč, v únoru 100 000 Kč, do poloviny března 50 000 Kč a celkové příjmy tak dosáhnou 250 000 Kč. Nárok na vyplacení kompenzačního bonusu vzniká při příjmech ve druhé polovině března do výše 20 000 Kč (tj. i při příjmech 270 000 Kč nepřesáhne poplatník 90 % loňských příjmů).
Ano, ve stávající podobě není vyloučen souběh čerpání kompenzačního bonusu ve výši 25 000 Kč s čerpáním kompenzace ošetřovného z programu Ministerstva průmyslu a obchodu. Vyloučen nicméně je souběh čerpání kompenzačního bonusu s výplatou podpory v nezaměstnanosti.
Klíčové je, že OSVČ splňuje podmínky čerpání kompenzačního bonusu v době, za kterou se bonus poskytuje, tedy v březnu a v dubnu 2020. V tomto případě jde o činnost hlavní, případně vedlejší v případě důchodců a dalších v návrhu zákona stanovených situací. Finanční správa nezkoumá status OSVČ v minulém období.
Opatření sleduje cíl podpořit živnosti tak, aby se pokud možno stabilizovala základní a fungující podnikatelská infrastruktura v ČR. Každá regulace bohužel musí mít své hranice, neboť v případě přijetí plošného opatření by docházelo v jednotlivých případech k mnohem větším nespravedlnostem (vedla by například k neospravedlnitelné podpoře těch, kterých se aktuální situace reálně vůbec nedotkla, nebo v jejím důsledku jejich byznys naopak akceleroval).
Opatření má za cíl podpořit OSVČ, kteří se podnikáním opravdu živí. V tomto ohledu je hranice příjmu ve výši 15 000 měsíčně (zdůrazňujeme příjmu, nikoliv zisku) spíše velmi benevolentně nastavená. V případě dalšího snížení by již nebylo možné hovořit o adresném cílení na OSVČ, kteří vinou šíření koronaviru přišli o drtivou většinu svých příjmů.
Jedná se o sumu hotovostních a bezhotovostních příjmů, tedy příjmy, které OSVČ v daném období obdržela v hotovosti nebo na bankovní účet.
Kompenzační bonus není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá ani sociálnímu a zdravotnímu pojistnému. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy.
Nikoliv, kompenzační bonus má pomoci aktivním OSVČ. Žadatel na úřadu práce může čerpat dávky ze systému sociálního zabezpečení a nárok na kompenzační bonus nemá.
Hranice je pevná a její splnění bude muset žadatel deklarovat svým čestným prohlášením.
Koronavirus a COVID-19 jsou aktuálně nejvýznamnějšími tématy nejen běžné populace nebo zdravotníků, ale také podnikatelů a ekonomů. Jak dopadá šíření...
