O nás     Inzerce     KontaktVěrohodné informace z byznysu již od roku 2013
Hledat
Nepřehlédněte: Podnikání a koronavirus: omezení, náhrady...
Plánovací kalendář 2020
Zkušenosti podnikatelů v ČR
Získejte náskok: Pozoruhodné IT produkty 2020
Hlavní rubriky: Ekonomika, Podnikání, Investice, Reality, Lidé, Peníze, Technologie, Zkušenosti, Speciály


Slovník ekonomických pojmů
Praktické informace pro firmy

Výzkum a vývoj v ČR: Kdo kolik investuje - a do čeho

I když v loňském roce výdaje na výzkum a vývoj v ČR meziročně rostly pomaleji než ve dvou předcházejících letech, trend růstu byl zachován. Podíl těchto výdajů na HDP, tzv. intenzita výzkumu a vývoje, byl poprvé vyšší než např. ve Velké Británii nebo Irsku. Na rozdíl od předchozích let se na růstu výdajů na VaV podílely z velké části podnikatelské zdroje. Plyne to ze zprávy ČSÚ.

Celkové výdaje na VaV v ČR měly v roce 2013 objem 77,9 mld. Kč, proti roku 2012 vzrostly o 5,5 mld. Kč. (tj. nižší nárůst než v letech 2011 a 2012, kdy rostly každoročně o téměř 10 mld. Kč). „S růstem výdajů roste samozřejmě i intenzita výzkumu a vývoje, která v roce 2013 dosáhla 1,91 % HDP. Tato hodnota je vyšší než u většiny členských států Evropské unie,“ vysvětluje Martin Mana, vedoucí oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

Z domácích veřejných zdrojů byla na VaV vynaložena částka 27 mld. Kč, největší část směřovala na veřejné vysoké školy (11,8 mld. Kč, meziroční nárůst 4,7 %). Naopak u Akademie věd došlo k poklesu o 1,2 % proti roku 2012 (na 7,2 mld. Kč). Téměř pětina z tuzemských veřejných zdrojů byla v roce 2013 určena na financování podnikatelského (soukromého) výzkumu, což je více než činí průměr EU. „Za posledních pět let český stát podpořil podnikatelský výzkum a vývoj 25 mld. Kč. Z této sumy dvě třetiny připadly soukromým domácím podnikům, pětina veřejným podnikům a zbylých cca 15 % soukromým podnikům pod zahraniční kontrolou,“ vysvětluje Marek Štampach, odborný pracovník ČSÚ zodpovědný za šetření o výzkumu a vývoji.

Výzkum a vývoj firem

Podniky investovaly především do svého, tedy podnikatelského výzkumu. I nadále málo využívají výzkumných kapacit, které nabízejí vysoké školy a Akademie věd ČR. Pouze 2 % (400 mil. Kč) výdajů vynaložených na VaV na veřejných vysokých školách byla financována z podnikatelských zdrojů. To je jedna z nejnižších hodnot ze všech sledovaných zemí EU a OECD.

Výzkum a vývoj vysokých škol

Podnikatelský sektor je z hlediska výše výdajů na VaV dlouhodobě nejvýznamnějším sektorem provádění VaV na našem území. V roce 2013 se zde utratilo 42,3 mld. Kč (54 % celkových výdajů na VaV v loňském roce). Stále významnější roli hraje VaV ve vysokoškolském sektoru, ve kterém bylo v roce 2013 vynaloženo celkem 21,2 mld. Kč, tedy podstatně více než ve veřejných výzkumných institucích a ostatních subjektech vládního sektoru.

Zaměření výzkumu a vývoje

Nejvíce peněz dávají na VaV podniky působící v odvětvích zpracovatelského průmyslu, a to především v oblasti automobilového průmyslu a ve strojírenství. Ve vládním sektoru směřují výdaje na VaV především do oblasti přírodních věd, což je doména zejména pracovišť Akademie věd ČR. Na vysokých školách se VaV orientuje nejvíce na technické vědy. „Zaměření českého vysokoškolského výzkumu na technické vědy je zásadní, a to i v dostupném mezinárodním srovnání. Můžeme říci, že má vysoký potenciál pro výzkumnou spolupráci s podniky,“ doplňuje Mana.

V krajském srovnání je stále na první příčce výdajů na VaV hlavní město Praha, kde se v roce 2013 utratilo 26 mld. Kč, což byla 1/3 celkových výdajů na VaV. Nejdynamičtější vývoj však byl zaznamenán v Jihomoravském kraji, kde se vynaložilo 16,4 mld. Kč. Od roku 2009 se výdaje na VaV v Jihomoravském kraji zdvojnásobily, zatímco např. v Praze ve stejném období vzrostly pouze o 25 %. Výzkum v Jihomoravském kraji se soustředí především do Brna, kde v posledních letech vzniklo několik vývojových center velkých zahraničních podniků. Jihomoravský kraj silně profituje z nárůstu výdajů na VaV ve vysokoškolském sektoru, jehož hlavním zdrojem je čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU.


(24. 10. 2014 | redakce2)

Facebook Twitter
Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<
©2013-2020 OnBusiness.cz, ISSN 2336-1999 | Názvy použité v textech mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: BusinessIT(at)Bispiral.com | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu OnBusiness.cz a ochrana soukromí | pg(1479)