Vyvlastňování drobných akcionářů: Účet za 18,2 miliardy Kč

O nuceném výkupu akcií od menšinových vlastníků se v jednu dobu hodně mluvilo, pak zájem opadl. V období 2005 až 2013 o něm rozhodlo necelých 500 firem a celková částka za vytěsnění drobných akcionářů za posledních 8 let přesáhla 18,2 miliardy korun. Plyne to z databáze MagnusWeb a propočtů poradenské společnosti Bisnode.

V loňském roce byl zájem o vytěsňování menšinových vlastníků z akciových společností nejvyšší za poslední čtyři roky, což souvisí s novelou obchodního zákoníku od 1. 1. 2014, která podle Bisnode posílila postavení malých akcionářů.

„Boom vytěsňování drobných akcionářů jsme zaznamenali v roce 2005, vzápětí po platnosti novely zákona. Ke squeeze-out tehdy přistoupilo přes 40 procent společností (199) z celkového počtu firem, které se k tomuto kroku k dnešnímu dni rozhodly. V letech 2006 až 2009 došlo k výraznému poklesu zájmu, když minoritní vlastníky vyplácelo zhruba 50 firem ročně, následně v letech 2010 – 2012 proces vyvlastňování menšinových vlastníků dále ještě zbrzdila ekonomická krize. V roce 2013 zájem o vytěsnění menšinových vlastníků z akciových společností opět vzrostl a byl nejvyšší za poslední čtyři roky,“ komentuje statistiky analytička Bisnode Petra Štěpánová. „To souvisí s novelou obchodního zákoníku platnou od 1. 1. 2014, která by měla posílit postavení minoritních akcionářů,“ doplnila Štěpánová. K nejvýznamnějším firmám podle ní v roce 2013 patřily například Třinecké železárny, Severomoravská, Jihomoravská a Východočeská plynárenská.

Největší vytěsnění

Doposud největší vytěsnění provedla podle materiálů Bisnode Československá obchodní banka v roce 2007 a vyplatila při něm více než 2,6 miliardy korun. Druhá příčka patří ArcelorMittal Ostrava s téměř 1,8 miliardami korun v roce 2010, následuje Česká pojišťovna s částkou téměř 1,5 miliardy korun. „Pět největších squeeze-outů představuje zhruba 44 % z celkové sumy použité na vyplacení minoritních vlastníků,“ dodala Štěpánová.

Největší vytěsnění menšinových akcionářů v loňském roce schválily Třinecké železárny. Drobným akcionářům firma vyplatila více než 390 milionů korun.