Vodné a stočné v ČR: Pomohla by lepší regulace



Aktuálně probíhá debata o tom, kdo by regulovat odvětví vodárenství, zvažuje se tu možnost jednotného regulátora po vzoru energetiky. Proč? Odvětví je podle studie společnosti EY silně fragmentované a chybí nástroje pro objektivní srovnání efektivity provozních nákladů nebo investic. Na výslednou výši vodného a stočného mají vliv zejména poplatky a daně, investice a provozní náklady. Jak moc jsou ale průhledné?


Regulaci českého vodohospodářského trhu by podle sstudie polečnosti EY prospělo zavedení odvětvového benchmarkingu provozních nákladů a zvýšení transparentnosti investic do vodovodů a kanalizací. Provozní náklady a investice tvoří kolem 60 % veškerých nákladů v rámci vodohospodářského tarifu vodného a stočného.

Regulace je ale zatím zahalena pláštěm nejistoty. „Významně postrádáme širší odbornou a věcnou diskuzi o případných změnách ve způsobu regulace vodovodů a kanalizací, mluví se dosud jen o tom, kdo by měl odvětví regulovat, nikoliv jak. U nás nelze aplikovat anglický model regulace ani se vydat chorvatskou a polskou cestou s cílem integrovat vodárenské společnosti do větších celků. Na takto fragmentovaném trhu lze ovšem vhodně aplikovat principy samoregulace, například prostřednictvím vzdělávání vlastníků či provozovatelů a vytvoření oborových standardů a měřítek,“ uvádí Antonín Raizl, senior manažer oddělení podnikového poradenství společnosti EY.

Tisíce subjektů ve vodárenství

Vodárenské odvětví dnes v ČR tvoří několik tisíc subjektů různé velikosti vlastnické struktury i úrovně expertízy (dle údajů Ministerstva zemědělství se jedná o více než 5 700 vlastníků infrastruktury a cca 2 400 provozovatelů). Takto fragmentovaný trh je obtížné regulovat direktivně z pozice centrálního regulátora. Různorodost vlastnických vztahů, velikosti či personálního zabezpečení jednotlivých subjektů zároveň komplikují zavedení skokových změn ve způsobu ekonomické regulace nebo sjednocení monitoringu údajů od jednotlivých provozovatelů.

V současné době jednotliví provozovatelé zasílají ministerstvu zemědělství informace o kalkulacích vodného a stočného a také o majetkové a provozní evidenci, tedy o stavu majetku využívaném pro dodávku pitné vody a odvedení vody odpadní.

„Jen cca 30 % takto získaných dat má přijatelnou vypovídací hodnotu, zbytek je nekvalitní nebo neúplný, zejména u menších provozovatelů,“ říká Raizl. „Ten podíl je srovnatelný s (ne)ochotou českých firem zveřejňovat účetní závěrku. Vzhledem k veřejnému vlastnictví vodohospodářské infrastruktury a jejímu zásadnímu významu, se domníváme, že je nezbytné dohled nad provozními náklady a investicemi zvýšit.“

Jak zlepšit situaci

Metodika použitá EY pro benchmarking provozních nákladů vychází z odborných materiálů a doporučení IWA (International Water Association). Podobná ekonometrická metoda je používána například ve vodárenství ve Velké Británii k hodnocení jednotlivých provozovatelů, avšak v poměrně zjednodušené podobě o relativně malém počtu vstupních dat (proměnných) a vodárenských subjektů. Cílem analýzy je poukázat na možnou nákladovou neefektivitu u jednotlivých provozovatelů vodohospodářské infrastruktury.

„Také samotným provozovatelům dosud chybělo srovnání s konkurencí, které jim pomůže dosahovat vyšší provozní efektivity,“ říká Raizl. „Tento pohled byl doposud znemožněn použitím nevhodných a nevypovídajících poměrových ukazatelů, které postrádaly komplexní pohled na prostředí (lokalita, dostupnost a charakter zdrojů, ekonomická situace v kraji, provozovatelský model a další), v jakém daný provozovatel majetek provozuje.“

Nesporným přínosem může být také vyšší informovanost spotřebitelů, kteří budou lépe informováni o reálné situaci v oboru. Kromě zhodnocení efektivity na úrovni provozovatelů a provozovaných celků umožňuje vybraný přístup také analyzovat efektivitu z pohledu charakteru provozování, tj. například velký vs. malý provozovatel, soukromý vs. veřejný provozovatel či srovnávat jednotlivé složky provozních nákladů.

A ještě několik čísel

Položka zisk tvoří podle studie EY jen okolo 10 % ceny vodného a stočného, přičemž výsledná cena je srovnatelná s okolními zeměmi. Poplatky státu za surovou vodu, zaměstnanecké odvody a DPH tvoří více než 30 % ceny vodného a stočného.


(12. 5. 2014 | redakce2)

Facebook Twitter Google+
Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<

Nepřehlédněte nové odborné speciály

Reality v ČR, Zabezpečení dat, Formuláře - podnikání



Články čtenářů

Autobusové nádraží Zličín – kde je c...


Můžete jet soukromě, nebo třeba služebně, každopádně když cestujete z Prahy na západ, jihozápad nebo severozápad, pojedete možná z autobusového nádraží Zličín. Pokud...

Jak vypnout zprávy webů v prohlížeči


Rozmohl se nám tady takový nešvar - lecjaký zpravodajský web teď v prohlížeči stále dokola otravuje s tím, abyste si zapnuli jeho zprávy do prohlížeče. A vy musíte s...

Komentáře čtenářů

Přiruční zavazadla Ryanair
Už dříve vznikla u nás diskuse na Facebooku, jaký je rozdíl v politice kabinových zavazadel Wizz Air a R...>>
Děkuji
To byl nepříjemný překlep, opraveno. V obou případech jde o předpověď do roku 2020. Děkujeme za upozorně...>>
Konkrétněji, prosím
My ale nikde nepíšeme, že jinde se to neděje. Pokud máte informace o konkrétních větších výpadcích, ocen...>>

©2013-2019 OnBusiness.cz, ISSN 2336-1999 | Názvy použité v textech mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: BusinessIT(at)Bispiral.com | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu OnBusiness.cz a ochrana soukromí | pg(1081)