Na ředitelských postech rodinných firem pracuje průměrně pět žen, další čtyři se na některou z vedoucích funkcí momentálně připravují. Podíl žen ve vrcholovém managementu je v průměru 22 %. Alespoň jednu ženu v představenstvu má více než polovina rodinných firem (55 %), celkový podíl žen v představenstvech 16 % (na představenstvo připadá průměrně více než jedna žena). 70 % rodinných firem zahrnutých do průzkumu má mezi kandidáty na příštího generálního ředitele ženu, ve 30 % je žena v nejužším výběru na tuto funkci. Plyne to ze statistik společnosti EY.
V rodinných podnicích mají ženy větší šanci na vedoucí funkci než v jiných typech obchodních společností. Nejen, že velká část rodinných podniků má ženy na vysokých pozicích, ale tyto firmy navíc dosahují dlouhodobého a udržitelného růstu. Hlavní důvod je zřejmý, ženy ve vedení se pevně drží rodinných hodnot. Ukazuje to zpráva Women in leadership: The Family Business Advantage poradenské společnosti EY vypracované ve spolupráci s Cox Family Enterprise Center americké Kennesaw State University v Georgii. Průzkumu se účastnilo 21 zemí a z každé země je následovně vybráno 25 největších rodinných podniků. Průměrná rodinná firma zahrnutá v průzkumu ročně utrží 3,48 miliard amerických dolarů a má 12 tisíc zaměstnanců.
„V rodinných firmách, které se řadí k největším a nejstarším na světě, dokážou ženy udělat kariéru rychleji a dotáhnou to dál než v jiných typech obchodních společností,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a ve střední a východní Evropě. „Řadu úspěšných žen mají ve svém vedení i tuzemské firmy. Každoročně se nám do naší soutěže EY Podnikatel roku přihlásí v průměru deset úspěšných podnikatelek, a to napříč všemi obory podnikání. Již nyní se těším na další podnikatelské osobnosti, které nový ročník soutěže přinese.“
Jednou z nejúspěšnějších podnikatelek v České republice je zakladatelka rodinné firmy SIKO KOUPELNY a.s. paní Jaroslava Valová, která se mimo jiné před dvěma lety stala právě držitelkou titulu EY Podnikatel roku hlavního města Prahy a Středočeského kraje. „Rodinné firmy jsou hlavně o soudržnosti a ta je tradičně ženskou doménou. Ty firmy, které si to uvědomí, na tom mohou jen získat. A vůbec nezáleží, zda jde o firmu rodinnou či nikoliv,“ komentuje význam žen ve vedení firem Jaroslava Valová.
Sedm z deseti rodinných podniků má ženu mezi adepty na generálního ředitele a ve třetině případů je žena dokonce v nejužším výběru. Přitom rodinné firmy vytváří 70 až 90 % celosvětového HDP a 50 až 80 % pracovních míst ve většině zkoumaných zemí. V těchto firmách je také důležité mít optimální rovnováhu mezi rodinnými zájmy a potřebami podniku, a při tom dát příležitost ženskému potenciálu. Výzkum ukázal, že ženy mají největší prostor pro růst ve společnostech, pro které není důležitý pouze zisk, ale také lidé.
Čísla týkající se rodinných firem vyniknou zvlášť, srovnáme-li je se všeobecnými statistikami. Podle údajů z konce roku 2013 činil podíl žen ve vrcholovém vedení v celosvětovém měřítku průměrně 12,9 %, generálních ředitelek byly pouhé 3,9 % a členek představenstva 12,7 %. Přitom prakticky všechny všeobecné statistiky, včetně výše zmíněných, zahrnují i rodinné podniky. Pokud bychom měli možnost údaje týkající se rodinných firem oddělit a porovnat je s ostatními typy společností, rozdíly by byly ještě markantnější.
Studie odhalila, že pokud jde o ženy ve vedení, lze mezi řadou oslovených rodinných podniků vystopovat určité společné znaky:
„Analýza dat z našeho průzkumu naznačuje, že faktory úspěchu, kterým rodinné podniky vděčí za svou dlouhodobou prosperitu, navíc vytvářejí příznivé podmínky, ve kterých rostou budoucí šéfky,“ dodává Magdalena Souček.
Průzkum EY ukazuje, že rodinné podniky podporují všechny ženy, které se chtějí dostat do vedení a neprotežují jen členky rodiny. Oslovené firmy mají ve vedoucích pozicích průměrně něco přes jednu rodinnou příslušnici (1,14 žen) a na ředitelských postech průměrně 3,5 žen, jež nejsou členkami rodiny. Podle respondentů se navíc momentálně průměrně čtyři ženy připravují na některou z vedoucích funkcí, přičemž jen jedna z nich je z rodiny a tři ne.
Firma, kde se na některý z ředitelských postů připravuje více žen, mívá současně vyšší růstové cíle a klade větší důraz na dlouhodobý růst a udržitelnost, a nikoliv na krátkodobé výkonnostní cíle. „Z těchto zjištění lze vyvodit, že mít ženy ve vedení podniku je dobré pro jeho dlouhodobý, udržitelný růst,“ říká Joe Astrachan, Ph.D., profesor managementu a podnikového řízení na Kennesaw State University. „A naopak: důraz na dlouhodobý, udržitelný růst je strategií, která prokazatelně přispívá k posílení ženského prvku ve vedení.“
