O nás     Inzerce     KontaktVěrohodné informace z byznysu již od roku 2013
Hledat
Nepřehlédněte: Podnikání a koronavirus: omezení, náhrady...
Plánovací kalendář 2021
Zkušenosti podnikatelů v ČR
Získejte náskok: Pozoruhodné IT produkty 2020
Hlavní rubriky: Ekonomika, Podnikání, Investice, Reality, Lidé, Peníze, Technologie, Zkušenosti, Speciály


Slovník ekonomických pojmů

Praktické informace pro firmy

Strategie EU pro jednotný digitální trh

Dnes již jsou digitální technologie součástí každodenního života. Internet nabízí nespočet digitálních možností - počínaje studiem, sledováním filmů, přes nakupování nebo prodej zboží online, až po komunikaci s přáteli nebo s lékařem. Občané i společnosti v EU se však každý den potýkají s mnoha překážkami, jimiž je například blokování služeb na základě zeměpisné polohy, neefektivita v doručování přeshraničních zásilek nebo nepropojené elektronické služby. Jak by se toto mělo v EU řešit?

Digitální služby zůstávají příliš často omezeny státními hranicemi. Prioritou Junckerovy komise je tyto překážky odstranit a vytvořit jednotný digitální trh: „zdigitalizovat“ svobody jednotného trhu EU a zvýšit růst a zaměstnanost na našem kontinentu. Kolegium členů Komise vedlo před několika dny první diskuse o strategii pro jednotný digitální trh, jež má být přijata v květnu. Byly v ní určeny hlavní oblasti, na něž se Komise zaměří, aby podnítila reálné změny pro spotřebitele i podniky.

Činnosti strategie pro jednotný digitální trh

Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, k tomu uvedl: „Zbořme všechny ty ploty a zdi, které nás v digitálním prostředí blokují. Lidé musí mít možnost svobodně překračovat hranice online, stejně jako to dělají v reálném světě. Je třeba pomoci inovativním podnikům růst v celé EU, aby nezůstaly zablokovány na svém domácím trhu. Bude to obtížná cesta a potřebujeme ambiciózní začátek. Evropa by měla plně využívat výhod digitálního věku: lepší služby, větší participaci a nová pracovní místa.“

Komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther H. Oettinger prohlásil: „S 28 různými soubory předpisů pro telekomunikační služby, autorské právo, zabezpečení IT systémů a ochranu údajů nemůže Evropa stát v čele digitální revoluce. Potřebujeme evropský trh, kde se můžou úspěšně rozvíjet nové obchodní modely, aby začínající firmy mohly růst a aby průmysl využíval internet věcí. A občané budou také muset investovat do svých dovedností v oblasti IT – v zaměstnání nebo ve volném čase.“

A co by se tedy mělo změnit?

1. Lepší přístup k digitálnímu zboží a službám pro spotřebitele a podniky

Snadnější přeshraniční elektronický obchod, zejména pro malé a střední podniky, díky harmonizovaným spotřebitelským a smluvním podmínkám a efektivnějšímu a cenově dostupnému doručování zásilek. V současnosti pouze 15 % spotřebitelů nakupuje online z jiné země EU. To není překvapující, pokud poplatek za doručení převyšuje cenu vlastního produktu (další údaje viz informační přehled ).

Zamezení blokování služeb na základě zeměpisné polohy („geo-blocking“): Příliš mnoho Evropanů nemůže využívat online služby, které jsou k dispozici v jiných zemích EU – často bez jakéhokoli odůvodnění; případně jsou přesměrováni na lokální obchod, který má jiné ceny. Taková diskriminace nesmí na jednotném trhu existovat.

Modernizace autorského práva, jež zajistí správnou rovnováhu mezi zájmy tvůrců a uživatelů či spotřebitelů. Zlepší se díky ní přístup občanů ke kultuře, čímž se podpoří kulturní rozmanitost. Současně se otevřou nové příležitosti pro umělce a tvůrce obsahu a bude zajištěno dokonalejší prosazování práv.

Pro zvýšení přeshraniční aktivity podniků, zejména malých a středních, je také důležité zjednodušit režimy DPH. Pro malé a střední podniky představují náklady a složitost daňových předpisů jiných zemí velký problém. Náklady spojené s DPH, vznikající v důsledku existence různých požadavků, jsou odhadovány na 80 miliard eur.

2. Formování vhodného prostředí pro rozvoj digitálních sítí a služeb

Veškeré digitální služby, aplikace a obsah závisejí na vysokorychlostním internetu a zabezpečených sítích, životně důležité infrastruktuře nových inovativních digitálních služeb. Aby podpořila investice do infrastruktury, provede Komise revizi současných telekomunikačních a mediálních předpisů, aby odpovídaly novým úkolům, zejména pokud jde o využití ze strany spotřebitelů (například rostoucí počet hlasových volání přes internet) a nové aktéry v této oblasti.

Vzduchem, díky němuž internet dýchá, je spektrum. Lepší koordinace mezi členskými státy má zásadní význam. V Evropě se zavádění nejnovější 4G technologie značně zpozdilo, protože vhodné spektrum nebylo k dispozici. Spektrum nekončí na hranicích států: V zájmu podpory skutečného jednotného trhu s celoevropskými službami je nezbytný společný evropský přístup k jeho správě.

Komise se bude zabývat rostoucím významem online platforem (vyhledávačů, sociálních médií, obchodů s mobilními aplikacemi atd.) pro prosperující ekonomiku využívající internet. To zahrnuje také zkoumání cest, jak posílit důvěru v online služby díky větší transparentnosti, jak je začlenit do online hodnotového řetězce a jak umožnit rychlé odstraňování nezákonného obsahu.

V současnosti má 72 % uživatelů internetu v Evropě obavy z využívání online služeb, protože mají pocit, že musí na síti poskytovat příliš mnoho osobních údajů. Klíčem k posílení důvěry je rychlé přijetí nařízení o ochraně údajů.

3. Vytvoření evropské digitální ekonomiky a společnosti s dlouhodobým růstovým potenciálem

Klíčovým pilířem evropské ekonomiky je nyní průmysl – výrobní sektor EU představuje 2 miliony společností s 33 miliony pracovních míst. Komise chce všem průmyslovým odvětvím pomoci integrovat nové technologie a řídit přechod na inteligentní průmyslový systém („Průmysl 4.0“).

Standardy pro nové technologie musí podle představitelů EU vznikat rychleji, protože jejich interoperabilita má zásadní význam pro konkurenceschopnost Evropy.

Komise si rovněž přeje, aby průmysl a společnost vytěžily co nejvíce z datové ekonomiky. Každou sekundu jsou produkovány velké objemy údajů vytvářených lidmi nebo generovaných stroji – například snímači, které shromažďují informace o klimatu, satelitním snímkováním, digitálními fotografiemi a videozáznamy, záznamy nákupních transakcí nebo signály GPS. Velkoobjemová data („big data“) jsou nesmírně významným zdrojem, vyvolávají však také důležité otázky v souvislosti s vlastnictvím, ochranou údajů nebo standardy.Ty je třeba řešit, aby se potenciál velkých dat plně rozvinul.

Totéž platí pro cloud computing, jehož využití rychle roste: podíl digitálních dat uložených v cloudu má vzrůst z 20 % v roce 2013 na 40 % v roce 2020. Sdílené sítě a zdroje mohou naší ekonomice udělit silný impuls; potřebují nicméně také kvalitní rámec, aby prosperovaly a byly využívány stále více lidmi, společnostmi, organizacemi a veřejnými službami v celé Evropě.

Evropané by rovněž měli mít plný prospěch z interoperabilních elektronických služeb v oblastech, jako je veřejná správa nebo zdravotnictví, a rozvíjet své digitální dovednosti, aby využili příležitostí internetu a zvýšili své šance na získání pracovního místa.


(2. 4. 2015 | redakce2)

Facebook Twitter
Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<
©2013-2020 OnBusiness.cz, ISSN 2336-1999 | Názvy použité v textech mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: BusinessIT(at)Bispiral.com | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu OnBusiness.cz a ochrana soukromí | pg(1768)