Sociální ekonomika má podle představitelů EU 10% podíl na HDP a je tak podle nich důležitým pilířem evropského hospodářství. Zaměstnává více než 11 milionů lidí, tedy 4,5 % ekonomicky aktivní populace EU. Do kategorie sociálních podniků spadá podle statistik EU každý rok jedna čtvrtina nově založených firem. Ve Francii, Finsku a Belgii je to prý dokonce jedna třetina.
Foto EPTzv. sociální podnikatel se v pojetí EU spíše snaží udělat něco pro společnost než vytvářet zisk pro vlastníky a akcionáře. Nabízí například pracovní příležitosti pro znevýhodněné skupiny populace. Tím podporuje jejich sociální začlenění, což zvyšuje solidaritu v ekonomice. Čelí však zároveň velkým výzvám a musí se potýkat s nerovnými konkurenčními podmínkami.
Z těchto důvodů se Evropská komise, Evropský hospodářský a sociální výbor a město Štrasburk rozhodly uspořádat v lednu 2014 velkou evropskou interaktivní akci na téma sociálního podnikání a sociální ekonomiky. Řeč byla o tom, co se v minulosti podařilo, ale pochopitelně i o budoucnosti.
K tomu dodejme, že v roce 2011 vznikla v rámci strategie EU 2020 iniciativa pro sociální podnikání – akční plán posilující rámec pro sociální podnikání zlepšením přístupu k financování, zviditelněním odvětví a zvýšením povědomí o potřebách sociálních podnikatelů mezi tvůrci politik.
Komisař pro vnitřní trh a služby, Michel Barnier, k tomu říká: „Dnes se odehrává velká bitva o hospodářský růst a zaměstnanost. Jsem přesvědčen, že trvalé hospodářské výsledky nejsou možné bez sociální soudržnosti. Sociální ekonomika je nedílnou součástí nového modelu růstu, na němž pracujeme a který je inkluzivnější a ekologičtější. Sociální podniky si již ze své povahy více všímají vývoje kolem a snaží se respektovat sociální a environmentální podmínky. Jsou inovační, dynamické a vytvářejí pracovní místa. Musíme učinit vše, co je v našich silách, abychom vytvořili příznivé prostředí, které je bude podněcovat k dalšímu rozvoji. To je cílem konference ve Štrasburku.“
Antonio Tajani, místopředseda Evropské komise a komisař odpovědný za průmysl a podnikání, pak situaci dokresluje: „Sociální podniky pomáhají vytvářet v EU vysoce konkurenční sociálně tržní hospodářství a jsou hnací silou udržitelného růstu. Jejich velká odolnost během krize ukázala, jaký význam pro ekonomiku mají. Pro jejich schopnost vytvářet nová pracovní místa je nyní potřebujeme ještě více než kdy jindy.“
Komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování László Andor pak upozorňuje: „Sociální podniky nám nabízejí stovky dobrých příkladů, jak může Evropa zlepšit svůj model podnikání tím, že bude klást větší důraz na zlepšení životních podmínek lidí a menší důraz na maximalizaci peněžního zisku. Sociální ekonomika má schopnost vytvářet kvalitní pracovní místa i za obtížných ekonomických podmínek a jednoznačně si zaslouží podporu ze strany EU, aby mohla růst a rozvíjet se.“
Předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru, Henri Malosse, se v tomto kontextu vyjádřil: „Evropa si již nemůže dovolit žádné pochybení. Jejím hlavním úkolem je – a také musí být – aktivní solidarita a silné společné politiky, zejména v oblasti průmyslu, energetiky a podnikání, především sociálního podnikání.“
