Česká republika i nadále patří v EU mezi země s nejrychlejším tempem růstu. Její HDP se ve třetím čtvrtletí zvýšil o solidních 0,5 %, což je ovšem výrazně méně než 2,5% růst v prvním a 1% růst ve druhém čtvrtletí, a meziroční růst činí 4,3 %. Říká to ve svém komentáři Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik EY.
Fanta dále uvádí: „Podle údajů Českého statistického úřadu přispěla k růstu HDP ve třetím čtvrtletí celá řada faktorů včetně domácí i zahraniční poptávky. Největší podíl na růstu měl výrobní sektor, především stavebnictví a obchod. Na straně poptávky meziroční růst podpořily všechny významné složky, nicméně investice byly v souvislosti s dokončením řady projektů financovaných z fondů EU opět obzvlášť výrazné, na ročním růstu HDP se podílejí 1,6 procentního bodu. Díky nižším cenám ropy, které mají příznivý dopad na reálné příjmy domácností, se soukromá spotřeba ve třetím čtvrtletí zvýšila mezikvartálně o 0,3 %, a meziročně dokonce o 3 %.“
„Vzhledem k tomu, že průměrný meziroční růst HDP České republiky za prvních devět měsíců letošního roku činí 4,3 %, zvýšili jsme mírně odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 4,4 % ze 4,3 % v září,“ dodává Fanta.
A doplňuje: „Základní ekonomické ukazatele potvrzují náš názor, že současné tempo růstu české ekonomiky se neopírá pouze o investice z fondů EU, jejichž efekt bude od roku 2016 odeznívat. Index nákupních manažerů PMI od července, kdy dosáhl rekordní hodnoty 57,5, poklesl, nicméně stále se drží na vysoké úrovni, v listopadu činil 54,2. Díky růstu reálných mezd, většímu objemu úvěrů a zahraniční poptávce se výrazně zvyšuje průmyslová výroba i maloobchodní prodej, a to cca 5–6% tempem. Zahraniční poptávka zatím ovlivňuje růst české ekonomiky příznivě, nicméně vzhledem k váhavému oživování eurozóny tento faktor představuje určité riziko.“
Fanta upozorňuje, že některé faktory, které v letošním roce příznivě ovlivňovaly růst české ekonomiky, především investice do dlouhodobého majetku, budou od příštího roku odeznívat. A důsledek? EY předpokládá pro rok 2016 zpomalení tempa růstu HDP na 2,5 %. Na spotřebitelskou poptávku bude mít prý příznivý vliv růst mezd, který bude v některých odvětvích vyšší než míra inflace.
„Na konci druhého čtvrtletí vzrostla inflace v České republice na 0,8 %, v říjnu v důsledku pokračujícího snižování cen ropy opět klesla na 0,2 %. Přes výrazný růst nominálních mezd a HDP se ceny nezvedají, takže není pravděpodobné, že by se do roku 2016, resp. 2017 podařilo dosáhnout 2% inflačního cíle (náš odhad míry inflace pro dva příští roky je 1,3 % a 1,9 %). V této souvislosti předpokládáme, že Česká národní banka (ČNB) prodlouží svůj závazek udržovat kurz koruny vůči euru těsně nad hranicí 27 Kč až do roku 2017. ČNB zatím nehrozí riziko akumulace velkých devizových rezerv, tudíž do konce roku 2016 neočekáváme žádnou významnou změnu měnové politiky a předpokládáme, že koruna se do té doby bude obchodovat těsně nad stanovenou hranicí,“ říká Fanta.
A dodává: „S ohledem na měnovou politiku a příznivé úvěrové podmínky odhadujeme, že česká ekonomika v roce 2017 zrychlí růst na 2,8 %. V dalších dvou letech v důsledku klesajícího objemu investic a pomalejšího růstu eurozóny, který bude mít negativní dopad na poptávku po českém exportu, mírně zpomalí na cca 2,3 % ročně.“
„Klíčový automobilový průmysl v České republice a dalších zemích regionu ohrožují dvě hlavní rizika. Prvním je skandál týkající se měření emisí u dieselových motorů, druhým možné zavedení hraničních kontrol v EU v souvislosti s uprchlickou krizí, teroristickými útoky Islámského státu v Paříži a souvisejícími obavami. Tato dvě rizika mohou ubrat až 2 procentní body z celkového tempa růstu,“ dodává Fanta.
