Proč investuje Čína miliardy do megalomanských projektů po celém světě?



Nejlidnatější země světa investuje po vzoru Britů, Němců a Spojených států Vedení ČLR investuje stovky miliard dolarů do kulturních a masmediálních projektů a pochopitelně megalomanských investic po celém světě. Proč to pragmaticky se chovající se Čína dělá? I když v této sféře země Nebeského draka i nadále velmi zaostává za USA a Evropou, podařilo se jí dosáhnout značných úspěchů.

Cizí příklad je nakažlivý

Soudobá čínská lidová republika se nikdy nedostala na první stupínky v žebříčku světových mocností, proto muselo vedení země rychle přebírat nástroje z arsenálů takzvaných velkých mocností. Diskuse o tak zvané měkké investorské síle probíhala v ČLR dávno, ale řídit se touto politikou začali pouze v roce 2007, kdy tehdejší předseda státu Chu Ťin-tchao označil za prioritu rozvoj čínské kultury a její propagace po celém světě jako „stále důležitějšího faktoru v konkurenci národů“. Již do roku 2014 vydala Čína na zlepšení vlastní image na 10 miliard US dolarů ročně, zatímco porovnatelná položka výdajů amerického ministerstva zahraničí činila pouhých 666 milionů dolarů.

Kultura a Olympiáda

Původně se Čína vydala po standardní cestě vyzkoušené starými hráči na trhu - Velkou Británií, Německem a USA. Konfuciův institut založený podle příkladu Britské Rady a Goethe-Institutu, který má za úkol prosazování čínštiny a čínské kultury ve světě, má výborné financování a již v roce 2015 fungovalo v 126 zemích 475 těchto středisek (pro porovnání uvedeme, že Goetheův institut jich má 160 a Britská Rada ještě míň — 70).

V naději na podkopání světového monopolu anglo-jazyčných masmédií založila Čína v roce 2000 celodenní a celonoční televizi CCTV, která dnes vysílá v šesti jazycích, a začala aktivně prosazovat informační agenturu Sin-chua, Nová Čína. Velké prostředky byly vydány na kulturní a sportovní akce včetně pekingské Olympiády v roce 2008.

Hedvábný projekt

Nejambicióznějším dílem čínského vedení je několik ekonomických projektů v hodnotě více než 150 miliard dolarů. Banka zemí BRICS, Asijská banka infrastrukturních investic, Ekonomický pás Hedvábné cesty a Mořská Hedvábní cesta 21. století nejsou jen halasné názvy. Každý z těchto projektů má obrovské investice a smlouvy s jinými státy.

Banka BRICS a Asijská banka infrastrukturních investic se mají stát alternativou MMF a Světové banky, v nichž hrají vedoucí úlohu USA.

Rychlá přeměna Čínské lidové republiky v hlavní průmyslové centrum světa vytýčilo před vedením ČLR prioritní úkol zajištění spolehlivých dodávek surovin a dodávek hotové produkce do USA a Evropy. Dvě Hedvábné cesty, po souši a po moři, mají za cíl vytvoření příslušné infrastruktury na trase Čína — Evropa. Po jejich ztělesnění vyřeší Čína problém nadměrné závislosti na mořské dopravě, která může být každou chvíli zastavena americkou flotilou.

Zóna vlivu — celý svět

Ještě působivější jsou čínské investiční projekty po celém světě. Vedení ČLR prohlásilo, že do roku 2025 mají celkové investice Číny v zahraničí dosáhnout 1,25 bilionu dolarů (pro porovnání uvedeme, že poválečný Marshallův plán přišel USA na pouhé 103 miliardy). Značná část těchto prostředků již byla investována v afrických a latinskoamerických zemích: právě na těchto dvou kontinentech projevuje čínský byznys největší aktivity.

Hlavním zájmem Číňanů je těžba užitkových nerostů, ale vše se neomezuje jen na zdroje. Pouze v roce 2014 podepsala Čína v Africe stavební smlouvy v částce 70 miliard dolarů.

Čínské státní společnosti vkládají prostředky do zpracujícího průmyslu, vzdělání, poskytují půjčky a také přímou finanční pomoc. Tato činnost přináší ovoce: kromě ekonomických výsledků pohlíží obyvatelstvo Latinské Ameriky a Afriky na Čínu stále více jako na spolehlivého partnera a jako na příklad pro napodobení.

Dvouhlavý drak

Avšak všechny čínské investice do zlepšení image země mají jen omezený výsledek. Specifický politický systém a sociální problémy nepřispívají k „exportní" atraktivitě. Komplikovanost čínštiny a zvlášť čínské kultury omezuje potenciál země v šíření svých hodnot ve světě. Navíc narážejí veškerá úsilí Číny na otevřený odpor USA, které odůvodněně vnímají ČLR jako přímého konkurenta.

Václav Prokůpek

Použité zdroje: www.zivnostenskykuryr.cz, www.nezavisleaktualne.cz


(21. 7. 2016 | prokupek)


Autorem tohoto textu není redakce těchto webových stránek, ale jeden ze čtenářů/ek: prokupek (kliknutím na jeho/její jméno přejdete na jeho/její domovskou stránku). Chcete-li si zde také vést deník nebo sem psát články, zaregistrujte se/přihlašte se na této stránce.

Další články tohoto čtenáře: všechny jeho/její články, doprava, Agropodnikání

Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<

Nepřehlédněte nové odborné speciály

Reality v ČRFiremní informační systémy, Formuláře - podnikání





Další články tohoto čtenáře

všechny jeho/její články
doprava
Agropodnikání

Anketa


©2013-2017 OnBusiness.cz, ISSN 2336-1999 | Názvy použité v textech mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: BusinessIT(at)Bispiral.com | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu OnBusiness.cz a ochrana soukromí | pg(2619)