Česká národní banka spolu s Ministerstvem financí doporučily prozatím nestanovovat cílové datum přijetí eura, a tudíž ani v roce 2014 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II. Toto společné doporučení, které vychází z dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, přijala vláda na svém zasedání na konci roku 2013.
Z hlediska plnění formálních požadavků pro přijetí eura (tzv. Maastrichtská kritéria) se ČR podle ČNB přibližuje stavu, kdy bude plnit všechna kritéria s výjimkou kurzového. ČR v současnosti plní kritérium cenové stability a kritérium konvergence úrokových sazeb. Kritérium stavu veřejných financí plněno zatím není, neboť je ČR stále v postupu při nadměrném schodku, v roce 2014 by však ČR kritérium stavu veřejných financí již zřejmě plnit měla. Kritérium účasti v mechanismu směnných kurzů ČR neplní, neboť se tohoto mechanismu zatím z vlastního rozhodnutí neúčastní.
Vývoj v posledních letech byl výrazně ovlivněn dopady světové finanční, hospodářské a následně evropské dluhové krize. Česká ekonomika přestala dohánět ekonomickou úroveň eurozóny, na druhou stranu však nyní vykazuje zvýšenou sladěnost hospodářského cyklu s eurozónou.
Z hlediska vlastní připravenosti ČR na přijetí eura zůstávají hlavními překážkami nedokončený proces reálné ekonomické konvergence, stále nedostatečný prostor pro stabilizační roli veřejných rozpočtů a některé přetrvávající nedostatky v pružnosti českého trhu práce. Je tedy nutno do budoucna zajistit dosažení střednědobého rozpočtového cíle a dokončit reformy směřující k zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, stejně jako dále posílit pružnost českého trhu práce.
Situace na finančních trzích se podle ČNB sice v posledním roce zklidnila, stále však přetrvává nejistota spojená s dluhovými problémy řady zemí eurozóny, což nejsou vhodné podmínky pro brzké přijetí eura v ČR. Navíc v reakci na dluhovou krizi v některých zemích eurozóny vznikly nové evropské instituce a mechanismy, které zvyšují náklady na přijetí eura. Lze očekávat, že vstup do měnové unie bude podmíněn i účastí v těchto nově vzniklých institucích a mechanismech.
Na základě stávajících informací by v okamžiku vstupu ČR do eurozóny byly podle ČNB podstatné zejména náklady související se vstupem do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). V současné době probíhají též diskuze dalších iniciativ (tzv. bankovní unie), které výrazně přispívají k nejistotě ohledně budoucích podmínek vstupu do eurozóny. Současná a zejména pak projektovaná budoucí podoba rámce fungování eurozóny se tak vlivem probíhajících změn stále více vzdalují od stavu, který panoval v době, kdy ČR vstupovala do EU a kdy se zavázala přijmout euro.
V této situaci proto podle výše zmiňovaného doporučení nelze dospět k závěru, že bylo dosaženo dostatečného pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu do eurozóny.
