Evropský soud pro lidská práva nedávno rozhodl, že zaměstnavatelé smějí po předchozím oznámení monitorovat komunikaci zaměstnanců na pracovních počítačích. Chronické nepracující zneužívající výpočetní techniku by tak mělo být snazší propustit.
Výrazně snazší zřejmě bude propustit zaměstnance, kteří si pracovní dobu krátí on-line nákupy, brouzdáním na internetu nebo soukromou korespondencí. 59 procent tuzemských firem, které podle údajů společnosti truconneXion používají nástroje pro monitoring pracovních počítačů, tabletů a mobilů, získají větší zastání u soudů v případných sporech se zaměstnanci. Evropský soud pro lidská práva totiž rozhodl, že zaměstnavatelé smějí po předchozím oznámení monitorovat komunikaci zaměstnanců na pracovních počítačích.
„Průlomové rozhodnutí nyní firmám umožní monitorovat i soukromou elektronickou korespondenci zaslanou prostřednictvím e-mailu, Facebooku či populárních komunikátorů typu WhatsApp, iMessage včetně sdílení obrázků pomocí aplikací Snapchat či Instagram. Pokud zaměstnavatel jejich využívání přímo nepovoluje, mohli by zaměstnanci přijít o pracovní místo,“ shrnuje Martin Hnízdil, AuditPro manažer společnosti truconneXion, která pomáhá firmám zjišťovat, jak zaměstnanci využívají výpočetní techniku, a zajistit bezpečnost firemních dat. Rozhodnutí se dotýká všech zařízení ve vlastnictví firmy, tedy nejen počítačů, ale i chytrých telefonů a tabletů.
Právě na mobily a tablety se v posledních dvou letech přesunula více než polovina času využívaného pro soukromé účely. „Zcela oprávněně jsou mobilní zařízení trnem v oku mnoha českým zaměstnavatelům, kteří bez vhodné aplikace pro jejich správu a monitoring nejsou schopni vyhodnotit, do jaké míry jsou využívány pro soukromé účely, a zajistit tak bezpečnost dat. Zájem o tyto aplikace proto rapidně roste,“ dodává Hnízdil.
Z poflakování a prokrastinace na tuzemských pracovištích se zřejmě leckde stává závažný problém. „Například před Vánocemi odkrojily mimopracovní aktivity jednomu zaměstnanci z pracovní doby v průměru dokonce 92 minut denně! Pokud práci nedoženou později, připraví své chlebodárce skoro o čtyři dny práce,“ shrnuje Hnízdil.
Propustit ty, kteří závažným způsobem u svého počítače porušují pracovní nařízení, ohrožují bezpečnost firmy či trpí syndromem chronického flákače, bylo zatím pro zaměstnavatele komplikované. U soudu nacházely firmy zastání jen částečně, navíc s velkou mírou právní nejistoty.
„Soudy většinou firmám neupíraly právo na monitoring využívání pracovních prostředků zaměstnavatele, ale čtení soukromé korespondence bylo považováno za protiprávní. Řada zaměstnavatelů proto do nejistých právních sporů nešla,“ říká JUDr. Josef Donát, LLM, odborník na právo v oblasti informačních technologií z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL.
To by se ale nyní zřejmě mělo změnit, protože rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je de facto závazný i pro Českou republiku. Pokud zaměstnavatel seznámí pracovníky s pravidly využívání firemních prostředků včetně způsobu jejich monitorování a zaměstnanec pravidla poruší, soud by již neměl zpochybňovat právo zaměstnavatele na monitorování soukromé komunikace zaměstnance.
„Firmám by se mělo usnadnit dokazování porušování pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Bez možnosti kontroly komunikace prostřednictvím pracovních prostředků zaměstnavatele bylo obtížné prokázat, jestli elektronická korespondence byla soukromá, nebo pracovní. Toho samozřejmě řada přistižených zaměstnanců zneužívala. Teď musí počítat s tím, že zaměstnavatel může při splnění zákonných podmínek monitorovat využívání pracovních prostředků zaměstnavatele na pracovišti a nemohou poukazovat na porušování jejich práva na soukromí, respektive soud by k takovým argumentům neměl přihlížet, pokud se bude jednat o situaci obdobnou sporu, který řešil Evropský soud pro lidská práva,“ dodává Donát.
