Před rokem v prosinci měly velké firmy poslední termín pro splnění nové zákonné povinnosti energetických auditů. Novelu zákona o hospodaření energií provázela řada nejasností. Nebylo například zcela zřejmé, koho se nová povinnost týká. Státní energetická inspekce proto dočasně odkládala kontroly. Jaká je situace rok poté? Své zkušenosti popisuje Jakub Kejval, generální ředitel inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas.
„Energetický audit či jeho alternativu, certifikaci systému energetického managementu podle ISO 50001, splnila k dnešnímu dni maximálně třetina z několika tisícovek povinných firem, nicméně přesné statistiky neexistují. Mnoho firem stále netuší, zda se jich povinnost týká, další vyčkávají na změnu legislativy, jiné probudí k činnosti patrně až pokuty za porušení zákona,“ shrnuje stav Kejval.
Pověřeným kontrolním orgánem je Státní energetická inspekce (SEI), která však dosud kontrolu plnění energetických auditů nezahájila. Místo toho se zaměřila na kontroly průkazů energetické náročnosti budov. V roce 2017 však inspekce s kontrolou energetických auditů začne a za nesplnění povinností může udělit pokutu až do výše 5 milionů korun. Na odborném tematickém semináři Bureau Veritas to sdělil Michal Vokáč, ředitel sekce kontroly a správy SEI.
Na zmíněném semináři vystoupil rovněž Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor ministerstva průmyslu a obchodu a seznámil účastníky s novinkami v energetické legislativě. Připomněl, že dne 26. 9. 2016 byla ve Sbírce listin uveřejněna vyhláška č. 309/2016, kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. Rovněž uvedl, že ministerstvo pracuje na další novele zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
Smyslem novely zákona o hospodaření energií je podle odborníků v obecném smyslu ukázat podnikatelům možnosti pro energeticky úsporná řešení, která povedou nejen ke snížení výdajů vynakládaných za energie, ale budou rovněž šetrná k životnímu prostředí. Dle analýz Úřadu vlády z konce roku 2014 je energetická náročnost České republiky, v porovnání s evropským průměrem, více než dvakrát vyšší.
