Česká republika se prý může pochlubit nejnižším výskytem nelicencovaného – tedy pirátského – softwaru v regionu. Je to prý zejména díky průběžným aktivitám na ochranu autorských práv a úspěšnému vymáhání práva. Komerční hodnota nelicencovaného softwaru činí prý v Česku 3,6 miliardy korun.
Podle nejnovější celosvětové studie protipirátské organizace BSA | The Software Alliance (BSA) nelicencovaný software představuje značnou bezpečnostní hrozbu. Studie nazvaná Příležitosti v licencování softwaru zjistila, že v České republice podíl nelicencovaného softwaru instalovaného v počítačích představuje 33 %. To je o 1 procentní bod méně než při předchozím měřením v roce 2013. Na studii spolupracovala BSA s analytickou společnosti IDC. Studie hodnotí trendy v užívání počítačů a softwaru na 116 trzích v roce 2015.
„Znamená to, že téměř každý třetí software byl instalován nelegálně, tedy bez řádné licence. Komerční hodnota nelicencovaného softwaru činí v Česku 3,6 miliardy korun (150 mil. USD),“ shrnuje závěry studie softwarového pirátství Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA | The Software Alliance, která sdružuje významné světové výrobce softwaru.
Za tuzemským poklesem stojí podle studie zejména pokračující ochrana duševního vlastnictví a vymáhání práva. „Před dvěma lety BSA v Česku zavedla systém finančních odměn pro informátory (dostupný na www.softwarelegalne.cz), kteří pomohou odhalit případy užívání nelicencovaného softwaru ve firmách. Jen za letošní rok BSA informátorům vyplatila odměny převyšující 300 tisíc korun,“ říká Hlaváč.
Z analýzy případů tuzemské pobočky BSA vyplývá, že nejčastěji se pirátsky užívá kancelářský software a operační systémy, grafické a návrhářské programy, CAD aplikace či utility, například antivirové systémy (Symantec). Stíhané firmy mají většinou méně než 150 zaměstnanců a podnikají v oblasti služeb, výroby, designu, inženýrství a architektury.
„Za softwarovým pirátstvím stojí hlavně hamižnost. Firmy (48 %) i domácnosti (53 %) si pořizují pirátské kopie softwaru většinou proto, že chtějí ušetřit na nákupu potřebných licencí,“ shrnuje lokální zkušenosti a statistiku Hlaváč.
Výskyt nelicencovaného softwaru v tuzemských počítačích je vůbec nejnižší v regionu střední a východní Evropy (58 %) a je výrazně nižší než světový průměr: 39 %. Česká míra pirátství se spíše blíží k 29% průměru Evropské unie. „Na Slovensku podíl nelegálního softwaru poklesl o jeden procentní bod na 36 % a v Polsku i přes značný pokrok dosahuje vysokých 48 %. I Česko má před sebou ještě hodně práce, aby dohnalo Rakousko (21 %), Německo (22 %) nebo Spojené státy, které se mohou pochlubit vůbec nejnižší, a to 17% mírou pirátství,“ říká Hlaváč.
Průzkum, který zahrnuje spotřebitele, manažery a podnikové uživatele PC, jasně odhalil, že podíl nelicencovaného softwaru je stále vysoký. „Jednotlivci i firmy si hrají s ohněm, když používají nelegální software. A to nejen kvůli právním postihům, ale i vzhledem k prokázané souvislosti mezi kybernetickými útoky a užíváním nelegálního softwaru. Ve firmách, ve kterých se vyskytuje nelicencovaný software, totiž dramaticky stoupá pravděpodobnost nakažení virem či škodícím softwarem, takzvaným malwarem,“ varuje Hlaváč. Náklady na odstranění virové nákazy a malwaru mohou být podle něj ohromující. Jen v loňském roce kybernetické útoky připravily firmy o víc než 9,6 bilionu korun (400 mld. USD).
Z průzkumu BSA navíc vyplynulo, že manažeři odpovědní za výpočetní techniku se nejvíc obávají ztráty dat jako důsledku porušení bezpečnostních pravidel ze strany zaměstnanců, a to včetně stahování nelegálních kopií softwaru. „Pokoutně stažený nelicencovaný software velmi často obsahuje nebezpečné viry a malware, riziková je již samotná návštěva on-line zdrojů, například on-line úložišť,“ varuje Hlaváč.
Studie uvádí, že firmy mohou zmírnit kybernetická rizika plynoucí z užívání nelicencovaného softwaru nákupem softwaru z ověřených legitimních zdrojů a zavedením evidence softwarových licencí. „Pokud firmy evidují a kontrolují software jako každý jiný majetek, mají manažeři tak mají nejen přehled o licencování, ale snižují i kybernetická rizika,“ uzavírá Hlaváč.
