Rok 2022 znamenal přelom v odškodňování pracovních úrazů. Hodnota jednoho bodu nově odpovídá vývoji průměrné mzdy, stejně jako u dopravních nehod. Podle společnosti Vindicia, která se na odškodnění zaměřuje, proto odškodnění okamžitě výrazně vzrostlo. Z průměrné částky 548 000 v roce 2021 se vyšplhalo na 810 000 korun v roce 2022. Zvýšilo se tak o 48 procent. Statistiky Českého statistického úřadu uvádí, že se jen loni stalo 43 561 pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než 3 dny.
Experti dlouhá léta upozorňovali na významnou nerovnost v odškodňování. Zatímco u dopravních nehod hodnota jednoho bodu odráží vývoj průměrné mzdy, u pracovních úrazů byla roky fixována na 250 korunách. Počtem bodů se vyjadřuje závažnost úrazu a jeho dopadů na život poškozeného. „Nůžky se rozevřely opravdu výrazně, pro zraněné zaměstnance je to tedy zásadní změna, která částku promění. Místo 250 korun nyní jeden bod odpovídá 393 korunám. Podle statistik naší firmy meziročně kompenzace okamžitě výrazně vzrostla o 48 %,“ uvádí Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Prvním krokem totiž byl judikát Ústavního soudu, který umožnil stejný postup jako u dopravních nehod v těch případech pracovních úrazů, kdy to bylo pro poškozeného výrazně výhodnější. Ve statistikách Vindicia se tak navýšení projevilo, ač nové pravidlo obecně platí až od začátku roku 2023.
Loňský rok se v počtu pracovních úrazů vyrovnal předchozímu, pracovní neschopnost delší než tři dny si vyžádalo 43 561 úrazů. Identické a pod dlouhodobým průměrem bylo množství smrtelných úrazů, loni přišlo při výkonu práce o život 88 osob. Nejrizikovějším oborem zůstává zpracovatelský průmysl, následují ho Velkoobchod a maloobchod, oprava a údržba motorových vozidel a Doprava a skladování. Ukázala to čerstvě publikovaná data ČSÚ.
Češi příliš netuší, jak v případě poškození postupovat a vůbec neví, na co mají nárok. Pokud se snaží domoci kompenzace po vlastní ose, získají jen malou část toho, co jim náleží. „Setkáváme se s obavou, že vážně zraněný zaměstnanec nemůže žádat odškodnění, protože by jeho zaměstnavatel zkrachoval, popřípadě ho za tu snahu vyhodil. Přibližně ve třetině případů se nám proces kompenzace snaží sabotovat samotné firmy. Buď si také myslí, že by odškodnění platily ze svého, nebo se domnívají, že jim následně velmi stoupne částka, kterou odvádí na pojištění,“ shrnuje Beck z Vindicia, www.odskodnime.cz. Jedná se však jen o rozšířené mýty, firmy jsou pro podobné případy ze zákona pojištěny. A na výši pojistky nemá vliv velmi vysoké odškodnění za závažný pracovní úraz, ale spíše počet takových případů v jedné firmě.
„Na druhou stranu stále častěji vidíme, že se společnosti snaží vycházet vstříc. Skvělým příkladem je i jedna severočeská zoo. Když se jejich zaměstnanec zranil, netušilo vedení, jak postupovat. Ve všem si ale nechali poradit, dodali všechny potřebné dokumenty i podklady, ochotně raněného pracovníka podpořili a ten tak získal adekvátně vysoké odškodnění,“ uznává Beck, podle kterého je přístup k odškodňování dalším kritériem, které poukazuje na zodpovědné firmy a atraktivní zaměstnavatele.
