I přesto, že 24 % firem muselo v posledním půl roce propouštět své zaměstnance, více než polovinu českých zaměstnavatelů stále trápí nedostatek uchazečů o jejich volné pracovní pozice. Nejvíce jim chybí odborné profese a operátoři výroby. Třetina firem se obává, že na podzim budou kvůli rostoucímu počtu neschopenek, OČR a karantén čelit nedostatku pracovníků. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury Hofmann Personal.
Ze čtvrtiny firem, které v uplynulých měsících propouštěly, šlo v 66 % případů o důsledek pandemie koronaviru. Do následujícího období se dívá 28 % firem pozitivně, neboť očekává růst počtu zaměstnanců, 64 % zaměstnavatelů předpokládá, že stav zůstane víceméně nezměněný a pouhých 7 % počítá s mírným propouštěním. „Většina firem považuje za nepravděpodobné, že by musely začít výrazněji propouštět dokonce i po skončení vládní podpory, jako je Antivirus nebo kurzarbeit, kterou do současnosti využilo až 60 procent dotazovaných firem,“ uvádí Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal. S mírným poklesem nejčastěji počítají firmy napojené na automobilový průmysl.
Více než třetina (34 %) respondentů průzkumu vyjádřila obavy, že během podzimu a zimy budou v jejich provozech chybět pracovníci, kteří zůstanou doma z důvodu nemoci, OČR či karantény. Jasný plán, jak tuto situaci řešit, má ovšem připravený pouze každá pátá firma. Zaměstnavatelé, kteří přípravu nepodceňují, obvykle v případě výpadku lidí počítají s širším využitím agenturních pracovníků nebo brigádníků (34 %) nebo s vykrýváním chybějících zaměstnanců s pomocí přesčasů těch stávajících (25 %). Jen 16 % z nich by v takovém případě přistoupilo k omezení výroby a stejný podíl k náboru nových lidí.
O širším využití agenturních pracovníků firmy přemýšlí zejména kvůli vyšší flexibilitě v případě nutného rychlého snižování či zvyšování stavu (53 %). Zaměstnavatelé také oceňují, že díky agenturním pracovníkům můžou snadno vykrývat špičky a absence (14 %). Zhruba třetina firem s 250 a více zaměstnanci dle průzkumu aktuálně využívá více agenturních zaměstnanců, než tomu bylo před krizí. „Nejčastěji využívají agenturní zaměstnance firmy ze segmentu automotive, logistiky nebo potravinářství. Jde zejména o společnosti, které mají aktuálně větší výkyvy v zakázkách a nedokáží svou výrobu z důvodu koronavirové situace dlouhodobě plánovat,“ vysvětluje Hrbáčková.
Pro případ mimořádných situací mají připravený krizový plán dvě třetiny dotázaných firem. Necelá polovina (42 %) personalistů z těchto firem ale neví, co tento plán obsahuje. Firmy, které krizový plán nemají, většinou říkají, že se na mimořádné situace dopředu nepřipravují a řeší je vždy až ve chvíli, kdy nastanou. „Krizové plány dnes většinou zahrnují i sérii opatření související s pandemií koronaviru. Jedná se však zejména o preventivní kroky proti šíření nákazy, jako je využívání roušek, desinfekce rukou, home office či oddělení směn za účelem omezení kontaktu pracovníků. Méně již tyto plány reflektují tolik případnou potřebu vykrytí výpadků pracovníků při jejich nemoci či OČR nebo dokonce při uvalení plošné karantény na celou firmu,“ říká Hrbáčková a závěrem dodává: „Celkově výsledky našeho průzkumu ukazují, že se firmy nadcházejícího období nebojí. Pokud znovu nedojde k pozastavení celé ekonomiky jako na jaře, většina podniků krizi ustojí.“
