Nejsilnějším faktorem ovlivňujícím nákup a zásobování je neustálý tlak na snižování cen, jejž pociťují až čtyři z pěti společností v České republice. Nadále se zvyšuje míra nejistoty, přičemž ve srovnání s loňským rokem nabývá na významu geopolitická a cenová nestabilita. Ze společností nakupujících od ruských a ukrajinských dodavatelů jich 37 % v důsledku regionální politicko-ekonomické nestability provedlo změny ve svém dodavatelském portfoliu. Uvádí to studie společnosti EY.
Přes stoupající rizika se však českým společnostem daří dosahovat cílové úrovně úspor. Stanovené úrovně totiž dosáhlo nebo ji přesáhlo 94 procent společností, jež vytvářejí plán úspor. Výše uvedená a mnoho dalších zajímavých zjištění přinesl druhý ročník českého průzkumu Procurement Survey 2015 realizovaný poradenskou společností EY ve spolupráci s Českou asociací nákupu a prodeje (CANAP). Průzkum mapoval vývoj a aktuální trendy v oblasti nákupu a zúčastnilo se jej 152 společností a organizací ze 17 odvětví české ekonomiky.
Rostoucí nejistotu v nákupu v posledním roce zaznamenalo 41 % českých společností působících zejména v bankovnictví a finančních službách, farmacii a stavebnictví. Naopak snížení míry nejistoty vnímá v meziročním srovnání pouze 14 % dotázaných. Nejrizikovějším faktorem, i přes meziroční pokles o 7 procentních bodů, zůstávají výpadky dodávek, kde vysokou míru rizika vnímá třetina respondentů především z chemického, strojírenského a automobilového průmyslu.
Nejistota vzrůstá v oblasti cenových výkyvů, jejichž zhoršení vnímá 60 % respondentů, a geopolitické nestability, jejíž rostoucí význam uvedla více než polovina respondentů. „Společnosti se začínají více obracet na dodavatele ze Severní i Jižní Ameriky, podíl afrických a asijských dodavatelů naopak klesá. Specifická je situace v Rusku a na Ukrajině. Téměř polovina respondentů spolupracujících s tamními dodavateli zvyšuje důraz na zajišťovací a pojistné instrumenty nebo rovnou provádí změny v dodavatelském portfoliu. Společnosti zároveň začínají ve výrazně vyšší míře vnímat i riziko regulace a změny zákonů,“ vysvětluje Bronislav Pánek, výkonný ředitel v oddělení podnikového poradenství a řízení rizik společnosti EY.
Více než polovina dotázaných firem pociťuje nedostatek nákupních specialistů. Hlavními důvody jsou chybějící specifické vzdělávací programy ve školství, nedostatečná nákupní praxe a neuspokojivé ohodnocení. Třetina společností zejména v automobilovém a zpracovatelském průmyslu hodlá útvary nákupu dále posilovat.
„Zároveň dochází k nárůstu náboru nákupčích z řad konkurence, což může vypovídat o mírném oživení trhu. Rostoucí objem a šíře sortimentu dodávek zvyšuje požadavky na personální dimenzi a kvalitu útvarů nákupu. Společnosti tudíž hledají nové kvalifikované nákupčí i mimo tradiční zdroje,“ říká Bronislav Pánek.
Nákup je stále vnímán jako zásadní nástroj pro dosahování cílů v oblasti úspor provozních nákladů. Ve 38 % společností proto nákup tvoří samostatný útvar podřízený generálnímu řediteli, výkonnému řediteli nebo akcionářům společnosti. Téměř třetina společností ze srovnatelného statistického vzorku v posledním roce změnila umístění útvaru nákupu v organizační struktuře. Stále častěji se nákup dostává do gesce supply chain manažera, ředitele logistiky či ředitele pro globální nákup (17 % oproti loňským 7 %).
Osm z deseti společností považuje organizaci nákupu ve společnosti za centralizovanou. Výrazná většina z nich totiž věří, že jim zmíněný přístup umožní dosáhnout efektivních přínosů, změn a úspor i v příštích 12 měsících. Standardem je od sebe oddělovat řízení strategického a operativního nákupu alespoň pro klíčové nákupní kategorie, a to zejména v síťových odvětvích a energetice (100 % dotázaných společností) a průmyslových odvětvích (69 % dotázaných společností). Ve službách však uvedené funkce odděluje pouze necelá polovina firem.
Současné nastavení procesu a organizace nákupu umožnilo společnostem dosáhnout významných nákupních úspor. Více než čtvrtině společností se podařilo uspořit minimálně 5 % provozních nákladů a polovina z nich uspořila dokonce více než 10 %. Téměř třetina společností plánuje i pro letošní rok stejně ambiciózní cíle nákupních úspor, čtyři z deseti je dokonce dále navyšují.
„Z pohledu strategických záměrů představují ceny vstupů stěžejní oblast pro významnou většinu společností, neboť neustálý tlak na snižování cen vnímá 80 % respondentů. Jedná se zejména o společnosti působící v automobilovém průmyslu, plastikářství a službách,“ doplňuje Pánek a dodává: „S tlakem na snižování nákupních cen a očekáváním úspor souvisí rovněž plánované investice, 44 % respondentů plánuje investovat do rozvoje nástrojů nákupního controllingu a analýzy výdajů, třetina jich plánuje změny v oblasti procesů a organizace nákupu.“
Velkou výzvou pro nákupčí do budoucna bude zlepšení plánování nákupních objemů a posílení spoluúčasti nákupu na tvorbě technických specifikací zejména ve fázi vývoje nového produktu. Významnou příležitostí bude také zvýšení důrazu na oblast řízení dodavatelů, zejména procesy přejímky a schvalování výkonů. Uvedené procesy zásadním způsobem ovlivňují budoucí nákupní ceny materiálu a služeb, a tím i výslednou cenu produktu a realizovanou marži.
