Kontrolní hlášení mělo do 25. února 2016 podat odhadem 288 tisíc plátců DPH. Ne každý plátce však musí tento zjednodušený přehled fakturovaných částek podávat. Finanční správa obdržela kontrolní hlášení od 245 tisíc plátců, přičemž postupně dochází ke zpřesňování statistik o zbylých plátcích. K tomu jsou využívána zejména data z dosud podaných přiznání k DPH. Jaký bude další postup? Co bude s kontrolními hlášeními dále?
Celkový počet plátců DPH v České republice dosahuje necelých 500 tisíc. Z tohoto počtu se povinnost podávat kontrolní hlášení každý měsíc týká přibližně 288 tisíc plátců; 198 tisíc plátců s měsíčním zdaňovacím obdobím a 90 tisíc plátců – právnických osob – se čtvrtletním zdaňovacím obdobím. Ostatní plátci – fyzické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím – podávají kontrolní hlášení jednou za 3 měsíce. Na rozdíl od „nulového“ přiznání k DPH se však „nulové“ kontrolní hlášení nepodává.
Kontrolní hlášení za období leden 2016 podalo více než 245 tisíc plátců a drtivá většina z nich jej podala ve správném formátu a struktuře. Před zahájením vyzývání k odstranění vad podání si podání s chybnou strukturou stihlo velké množství plátců opravit. Původní chybovost ve struktuře podání tak klesla ze 4 % na méně než 1 %.
Z měsíčních plátců podalo kontrolní hlášení celkem 173 tisíc subjektů. Jak vyplývá především z podaných přiznání k DPH, 15 tisícům plátců nevznikla za leden 2016 povinnost podat kontrolní hlášení. Zbylých 10 tisíc plátců porušilo nepodáním kontrolního hlášení svou zákonnou povinnost. Na základě těchto skutečností bylo ze strany správců daně zahájeno vyzývání k podání kontrolního hlášení.
FS ČR upozorňuje, že jedním z možných způsobů prošetření je zaslání výzvy k prověření nesrovnalostí podle zákona o dani z přidané hodnoty. Plátce daně je na základě této výzvy povinen do pěti dnů podat následné kontrolní hlášení, jinak se vystavuje postihu ve formě sankce ve výši minimálně 30 tisíc korun.
Druhou možností je postup podle daňového řádu, kdy správce daně telefonicky nebo emailem kontaktuje plátce s požadavkem na doložení dokladů k transakci, u které byly zjištěny nesrovnalosti. V odůvodněných případech může být plátci zaslána i výzva v rámci postupu k odstranění pochybností.
Aby nedocházelo k enormnímu zatěžování plátců výzvami k podávání následných kontrolních hlášení s případnými sankcemi, upřednostňuje Finanční správa v prvních měsících po účinnosti kontrolního hlášení méně formální a také méně pro plátce zatěžující postup prověřování podle daňového řádu. Ostatně na tento způsob šetření jsou plátci daně již z minulosti zvyklí a připravení.
Z právnických osob – čtvrtletních plátců DPH – podalo kontrolní hlášení celkem 72 tisíc subjektů. Vzhledem k tomu, že příslušná daňová přiznání k DPH budou podávána až v dubnu 2016, není možné určit, kolik ze zbylých 18 tisíc plátců nepodalo kontrolní hlášení v rozporu se zákonem.
„Zatím se nám potvrzují původní kvalifikované odhady, vyplývající ze zkušeností analytiků Finanční správy. Je více než pravděpodobné, že mezi plátci, kteří nepodali kontrolní hlášení, se skrývají i takzvaní bílí koně nebo jiné problémové subjekty,“ říká Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí pro daně a cla.
Finanční správa předpokládá, že do července 2016 nebude zveřejňovat žádné bližší informace ani statistiky, týkající se systému párování ani následného vyzývání plátců na odstranění nesouladů v podaných kontrolních hlášeních. Důvodem je potřeba nejprve vytvořit dostatečnou datovou základnu, s jejíž pomocí mohou být prováděny potřebné analýzy.
„Zkušenosti ze Slovenska ukazují, že vytvoření kvalitní datové základny musí předcházet alespoň 2 kompletní období, za které se podává kontrolní hlášení. Kvůli výjimce pro fyzické osoby se čtvrtletním zdaňovacím obdobím bude pomyslné druhé kolo získávání dat z kontrolních hlášení ukončeno na přelomu července a srpna,“ říká Martin Janeček, generální ředitel Generálního finančního ředitelství.
