O nás     Inzerce     KontaktVěrohodné informace z byznysu již od roku 2013
Hledat
Nepřehlédněte: Podnikání a koronavirus: omezení, náhrady...
Plánovací kalendář 2021
Zkušenosti podnikatelů v ČR
Vykročte vpřed: Pozoruhodné IT produkty 2021
Hlavní rubriky: Ekonomika, Podnikání, Investice, Reality, Lidé, Peníze, Technologie, Zkušenosti, Speciály

Slovník ekonomických pojmů

Praktické informace pro firmy

Jednotné inkasní místo: Ambiciózní projekt má potíže

Ambiciózní projekt jednoho inkasního místa - označovaného též jako jednotné inkasní místo - na zjednodušení výběru daní, cel a pojistného stál už téměř 3,5 miliardy korun. Jak to s ním aktuálně vypadá? Kdo jej má na starosti? Jak to vypadá s termíny?

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil projekt jednoho inkasního místa (JIM), který měl zjednodušit a zefektivnit výběr daní, cel a sociálního a zdravotního pojistného. Jejich plátce je měl nově odvádět na jediné místo a prostřednictvím jediného formuláře a fakticky tak komunikovat s jedinou institucí namísto pěti.

Projekt JIM vláda schválila v roce 2008 a do ostrého provozu mělo JIM naběhnout původně od začátku roku 2014, pak vláda termín spuštění ještě o rok posunula. Přestože Generální finanční ředitelství (GFŘ), Ministerstvo financí (MF) a Generální ředitelství cel (GŘC) dosud na projekt vyčerpaly téměř 3,5 miliardy korun, JIM neexistuje a správa daní a pojistného se nezjednodušila. Vláda projekt neukončila, jen zrušila termín dokončení a o novém nerozhodla.

Jedno inkasní místo? Nikoli, jen utracené 3,5 miliardy Kč

GFŘ, MF a GŘC vyčerpaly na projekt JIM mezi lety 2009 až 2015 podle NKÚ téměř 3,5 miliardy korun. Kontroloři prověřili využití 2,6 miliardy korun a zjistili, že peníze putovaly na výdaje, které s JIM nesouvisely. Vedení projektu navíc tyto výdaje ani neschválilo.

Přes 80 % prostředků vyčerpalo dle NKÚ GFŘ, které z nich hradilo například běžné výdaje na pořízení, obnovu a údržbu ICT, platy a mimořádné odměny svých zaměstnanců, nákupy a rekonstrukce budov, v nichž finanční orgány sídlí, nebo třeba nákup nových služebních osobních aut. GŘC zase za peníze určené na JIM nakoupilo například uniformy a opravilo velkokapacitní rentgen. Informační systém JIM, který měl propojit informační systémy jednotlivých správců daní a pojistného a zajistit tak jejich jednotný výběr, přitom vůbec nezačal vznikat. Vedení projektu dokonce ani nepověřilo MF či GFŘ, aby na něj vypsalo zakázku, a neexistuje ani kompletní návrh architektury tohoto informačního systému.

Kdo řídí projekt Jednoho inkasního místa

Řízení projektu měly na starosti rada a řídící výbor projektu. Rada byla složena z ministrů financí, práce a sociálních věcí a zdravotnictví. Výbor tvořili zástupci jednotlivých resortů. V době kontroly nebylo dle NKÚ vůbec jasné, kdo ve výboru zasedal, protože na seznamu jeho členů, který MF kontrolorům předložilo, byla jména lidí, kteří už v resortech nepracují. Podle NKÚ vedení projektu neplnilo své úkoly, neinformovalo vládu a projekt nekontrolovalo. Za sedm let se rada – tedy nejvyšší vedení projektu – sešla jen třikrát, výbor pak jen patnáctkrát. To se přirozeně negativně podepsalo na průběhu projektu.

Správci daní, cel a pojistného dle NKÚ nadále vedou řadu údajů duplicitně. Například jeden milion osob samostatně výdělečně činných vedou souběžně minimálně ve třech registrech. Stejně tak se dublují správci daní a pojistného i v řadě činností – například při zjišťování majetku dlužníků nebo při exekucích. Jako problematický vidí kontroloři i fakt, že každý správce má jiného dodavatele softwaru a v některých případech k němu ani nevlastní autorská práva.

Zjednodušit výběr daní

Na to, že je nezbytné zjednodušit výběr daní, Českou republiku už 10 let každoročně upozorňuje Evropská komise. Podle údajů Světové banky trvala v roce 2014 v Česku administrace daňových povinností 405 hodin, což je po Bulharsku druhý nejhorší výsledek v Evropě. Ve 22 evropských zemích, které výběr daní integrovaly, přitom tato administrace trvá průměrně 184 hodin, přičemž například v Irsku jen 82 hodin.

Projekt jednoho inkasního místa, JIM, byl ovšem od začátku velmi ambiciózní. Integraci výběru příjmů státu takového rozsahu nemá dle NKÚ žádná ze zemí EU. Například Bulharsko sloučilo jen výběr daní a pojistného, Slovensko daňovou a celní správu, ovšem výběr pojistného zatím ponechalo samostatně. Na rizika spojená s budováním JIM v takovém rozsahu přitom upozornila Světová banka českou vládu už v roce 2008. O rok později doporučila zřídit speciální úřad jen pro projekt JIM, aby bylo jasné, kdo nese odpovědnost za výsledky projektu. Vláda ani MF se tímto doporučením neřídily.


(22. 7. 2016 | redakce2)

Facebook Twitter
Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<
©2013-2021 OnBusiness.cz, ISSN 2336-1999 | Názvy použité v textech mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: BusinessIT(at)Bispiral.com | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu OnBusiness.cz a ochrana soukromí | pg(2613)