Účetnictví, které používají vlády mnoha zemí světa a jehož účelem je dosažení větší transparentnosti hospodaření a efektivní řízení veřejných financí, stále neodpovídá standardům pro 21. století. Průzkum, který již podruhé provedla poradenská síť PwC ve více než 100 zemích světa, ukázal, že zhruba polovina (52% oproti pouze 24% v roce 2013) z nich již používá podvojné účetnictví, tedy akruální princip. Většina ostatních na tuto formu účetnictví hodlá přestoupit v následujících pěti letech.
Zavedení akruálního účetního přístupu, který je zcela běžný ve firmách, umožní efektivnější řízení státu a větší propojenost příjmů a výdajů pro lepší rozhodování. Proto v těchto dnech vychází první komplexní srovnání v současnosti používaných českých účetních předpisů pro veřejný sektor a mezinárodních standardů (IPSAS), které vydává PwC a které ukazuje, jak daleko se Česká republika posunula.
„Česká republika již od roku 2010 patří mezi země, které pro své účetní výkaznictví používají akruální princip. Posledních pět let bylo věnováno standardizaci a harmonizaci účetních postupů pro veřejný sektor a také centralizaci účetních informací na úrovni jednotek státní správy. To jasně ukazuje, že česká vláda nebere řízení státu na lehkou váhu a uvědomuje si nepostradatelnost relevantních informací pro efektivní řízení státu. Chápe nezbytnost transparentnosti a porovnatelnosti účetního výkaznictví. Všichni tak s napětím očekáváme konsolidované výsledky České republiky, které budou poprvé sestaveny a zveřejněny za rok 2015,“ říká Václav Prýmek, partner odpovědný za auditorské služby pro veřejný sektor, PwC ČR.
Podle PwC je s podivem, že v 21. století stále polovina zemí spoléhá na prehistorickou formu vedení účetnictví - hotovostní účetnictví nebo vůbec nesestavuje konsolidované výkazy za stát jako celek. Hotovostní účetnictví vychází pouze z hotovostních plateb a účty jsou evidovány tak, jak přichází nebo odchází jednotlivé platby. Nezachycuje informace o majetku a závazcích veřejného sektoru, a neposkytuje tedy dlouhodobější pohled na stav veřejných financí, a neumožňuje tak jejich dlouhodobé plánování.
„Pokud bychom použili analogii podniku na stát, lze si jen těžko představit, jak je možné správně řídit a rozvíjet stát bez souhrnných informací o jeho aktuální finanční situaci, celkových aktivech a dluzích,“ říká Petr Kříž, prezident Federace evropských účetních a partner v PwC ČR.
Největší vlna přechodu k podvojnému účetnictví se očekává v rozvojových zemích (mimo OECD). Celkem 73 % států mimo OECD plánuje na tento účetní systém přejít v následujících pěti letech (oproti 63 % v roce 2013) a 77 % z nich plánuje použít mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor (IPSAS) nebo obdobné standardy. Tento trend vedou africké země (17), následovány asijskými (11), latinskoamerickými (9) a evropskými (7). Sama Evropská komise zveřejnila své očekávání, že všechny členské země EU do budoucna přejdou na akruální princip výkaznictví v souladu s mezinárodními standardy pro veřejný sektor schválenými EU (EPSAS), které budou zřejmě odvozeny od IPSAS.
V podvojném účetnictví se transakce a jiné ekonomické změny evidují ve chvíli, kdy nastanou, a ne až v době, kdy došlo k přesunu hotovosti – např. zaplacení za službu. Podvojné účetnictví tak dává lepší celkový pohled na vládní aktiva a pasiva, stejně jako na finanční výkonnost. Vycházet je přitom možné z Mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor IPSAS (International Public Sector Accounting Standards).
