Evropa prý sice smazává náskok Spojených států a Japonska v inovacích, avšak rozdíly mezi členskými státy EU jsou stále velké a vyrovnávají se jen pomalu. Na úrovni regionů se odstupy dokonce zvětšují – inovační výkonnost se zhoršila v téměř pětině regionů EU. To jsou hlavní výsledky Evropskou komisí vydaného Srovnávacího přehledu Unie inovací 2014 a Srovnávacího přehledu inovací v regionech 2014.
Souhrnný žebříček států EU zůstává poměrně stabilní: V čele je Švédsko, po něm následuje Dánsko, Německo a Finsko. Tyto čtyři země investují do výzkumu a inovací nejvíce. V posledních letech se nejvýrazněji zlepšily Portugalsko, Estonsko a Lotyšsko.
Česká republika patří mezi tzv. „mírné inovátory“. Hybnými silami celkového pokroku byly otevřenost a přitažlivost výzkumného systému EU, jakož i spolupráce podniků při inovacích a obchodní uplatnění znalostí, měřeno příjmy z licencí a patentů ze zahraničí. Růst veřejných výdajů na výzkum a vývoj byl však srážen poklesem investic rizikového kapitálu a investic podniků do inovací mimo výzkum a vývoj.
Antonio Tajani, místopředseda Evropské komise a komisař pro průmysl a podnikání, k tomu říká: „Prosazení inovací v celé Evropě zůstává prioritou, chceme-li dosáhnout cíle naší průmyslové politiky – aby do roku 2020 podíl výrobních odvětví na unijním HDP činil nejméně 20 %. Klíčem k růstu jsou větší investice podniků, silnější poptávka po evropských inovativních řešeních a méně překážek při komerčním zavádění inovací. K úspěšnému uvádění inovací na trh potřebujeme inovativnější podniky a prorůstový rámec.“
Komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová dodává: „Srovnávací přehled opět potvrzuje, že investice do výzkumu a vývoje přinášejí dividendy v podobě hospodářské výkonnosti. Tuto dynamiku pomůže zachovat náš nový výzkumný a inovační program Horizont 2020, jehož objem na příštích sedm let je téměř 80 miliard eur. Musíme teď zvýšit investice do inovací v celé EU, abychom dosáhli svého cíle, jímž je tříprocentní podíl těchto investic na HDP do roku 2020.“
Komisař Johannes Hahn, který je odpovědný za regionální a městskou politiku, vysvětluje: „Musíme přeměnit skvělé myšlenky, které se v Evropě objevují, na ziskové podniky vytvářející pracovní místa a udržitelný růst. Nový evropský rozpočet a reformovaná regionální politika nabízejí jedinečnou možnost podpořit inovace. Na výzkum a inovace, jakož i na digitální růst, malé a střední podniky a vývoj ekologické a účinné energie půjdou v rámci evropských strukturálních a investičních fondů investice v hodnotě více než 100 miliard eur. Dnešní srovnávací přehledy ukazují, že některé regiony sice jasně pokročily, rozdíly však nadále přetrvávají. Nová regionální politika to bude přímo řešit: každý z 274 regionů Evropy bude muset vypracovat strategii inteligentní specializace, která bude zahrnovat inovace. Regiony budou muset vycházet ze svých ekonomických předností a jít cestou inovací, chtějí-li obstát v celosvětové konkurenci.“
V čem spočívá úspěch nejinovativnějších zemí? Nejinovativnější země mají dobré výsledky a jsou jasně nad průměrem EU ve všech oblastech: Od systémů výzkumu a vysokého školství přes inovační aktivity podniků a duševní vlastnictví až po inovace v malých a středních podnicích a hospodářské dopady, což je výrazem vyvážených národních výzkumných a inovačních systémů.
Vezmou-li se v úvahu i evropské země mimo EU, tak Švýcarsko podle materiálů EU potvrdilo své postavení celkově vedoucího inovátora, který soustavně dosahuje lepších výsledků než všechny členské státy EU. V celosvětovém srovnání mají Jižní Korea, USA a Japonsko v inovační výkonnosti náskok před EU. Zatímco odstup mezi EU na jedné straně a USA a Japonskem na straně druhé se v posledních letech zmenšil o polovinu, odstup mezi EU a Jižní Koreou se zvětšil.
EU má podle svých materiálů i nadále výkonnostní náskok před Austrálií, Kanadou a všemi zeměmi BRICS (Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou). Tento náskok je stabilní, nebo se dokonce zvětšuje. Výjimkou je Čína, která EU rychle dohání.
