Podle nejnovější zprávy OECD Economic Outlook si globální ekonomika udrží stabilní růst i přes přetrvávající výzvy. Hrubý domácí produkt (HDP) na celosvětové úrovni by měl růst o 3,3 % ročně v letech 2025 a 2026, což představuje mírné zlepšení oproti očekávaným 3,2 % v roce 2024. Inflace se bude dále snižovat, což přispěje k posilování reálných příjmů domácností. Přesto však hrozí významná rizika, která mohou tuto pozitivní prognózu zvrátit.
Inflace v zemích OECD by měla klesnout z 5,4 % v roce 2024 na 3,8 % v roce 2025 a dále na 3,0 % v roce 2026. Tento pokles je způsoben restriktivní měnovou politikou centrálních bank, která již v téměř polovině vyspělých zemí přinesla inflaci blízko cílových hodnot.
Nezaměstnanost zůstává historicky nízká, což spolu se silným růstem nominálních mezd podporuje reálné příjmy. Přesto je růst soukromé spotřeby tlumený kvůli slabé spotřebitelské důvěře. Objem globálního obchodu se však zotavuje a očekává se nárůst o 3,6 % v roce 2024.
USA: Růst HDP má dosáhnout 2,8 % v roce 2025, ale v roce 2026 se zpomalí na 2,4 %.
Eurozóna: Pokračující růst reálných příjmů a uvolňování měnové politiky přispějí k růstu 1,3 % v roce 2025 a 1,5 % v roce 2026.
Japonsko: Očekává se růst o 1,5 % v roce 2025, ale poté zpomalení na 0,6 % v roce 2026.
Čína: Její ekonomika zůstává ve fázi zpomalení s předpokládaným růstem 4,7 % v roce 2025 a 4,4 % v roce 2026.
Intenzifikace konfliktů na Blízkém východě by mohla narušit energetické trhy a ovlivnit důvěru i hospodářský růst. Rostoucí obchodní napětí zase ohrožují globální obchodní objemy.
Také vysoké veřejné dluhy zůstávají rizikovým faktorem. Stárnoucí populace a nedostatek pracovních sil v mnoha zemích ohrožují dlouhodobou produktivitu a růst. Podle hlavního ekonoma OECD Alvara Pereiry bude nutné reformovat trh práce a vzdělávací systémy, aby se pracovní síla lépe přizpůsobila měnícím se požadavkům.
Neočekávané změny v růstových vyhlídkách či v procesu snižování inflace by mohly vyvolat náhlé korekce na finančních trzích. Významná rizika spojená s trhy mohou také pramenit z příliš brzkého uvolnění měnové politiky.
Co OECD doporučuje? Pokles úrokových sazeb v pokročilých ekonomikách, s výjimkou Japonska, by měl pokračovat, ale měl by být pečlivě načasován a závislý na vývoji dat. Tento postup má zajistit, že inflační tlaky zůstanou pod kontrolou.
Podle OECD je také nezbytné stabilizovat veřejné finance. Klíčem je optimalizace daňových příjmů, omezení růstu výdajů a věrohodné plány střednědobé fiskální konsolidace. Tyto kroky jsou důležité nejen pro současnou stabilitu, ale i pro zvládání budoucích krizí.
Vhodné strukturální reformy:
Vzdělávání a dovednosti: Posílení vzdělávacích systémů a rozvoj dovedností zaměřených na technologické změny.
Reforma pracovního trhu: Zvýšení participace starších pracovníků a žen na trhu práce.
Odstranění bariér: Zjednodušení podnikání a snížení překážek pro investice.
Přes výzvy existují faktory, které by mohly přinést rychlejší růst. Například zlepšení spotřebitelské důvěry, podpořené rychlejším obnovením kupní síly, nebo mírové řešení geopolitických konfliktů, které by snížilo ceny energií a zlepšilo investiční prostředí.
Co dodat? Globální ekonomika v roce 2025 a 2026 čelí značným výzvám, ale její odolnost zůstává zřejmě vysoká. Klíčem k úspěchu je kombinace cílených měnových a fiskálních politik spolu s ambiciózními strukturálními reformami, které vytvoří pevné základy pro udržitelný růst.
S nástupem nového roku nás opět zajímají globální ekonomické trendy, politické změny a jejich dopady na světové trhy. Proto vám...
