Firmy nemohou najít zaměstnance. Chybějí hlavně „ajťáci“ a zdravotníci



Z hlediska firem neutěšená situace na českém trhu práce činí ze schopných expertů velmi žádané zboží. Celá třetina firem dnes čelí nedostatku kvalifikovaných sil. Nabrat je přitom nemůže ani ze zahraničí: Ve většině zemí EU jsou mzdy vyšší než v ČR, takže se sem jejich obyvatelé nehrnou, příchod pracovníků z třetích zemí pak brzdí úřední šiml.

Podle Českého statistického úřadu je přibližně 32 % podnikatelů znepokojeno zejména nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Mnozí kvalifikovaní pracovníci odcházejí za lepším výdělkem na západ. Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí pracuje v zemích EU kolem 115 tisíc Čechů.

Chybějí dělníci, lékaři i programátoři

V České republice stabilně chybí především personál nemocnic, a také dělnické profese, kuchaři a operátoři výroby. Seznam nedostatkových profesí se však rozšiřuje a jedním z nejcitelněji žádaných oborů jsou „ajťáci“, tedy experti z oboru informačních technologií.

„Poptávka firem po programátorech, vývojářích a IT profesích roste. Společnosti jsou si dobře vědomé, že jejich úspěch roste a padá s kvalitou těchto zaměstnanců,“ vysvětluje Milan Čálek ze společnosti CoolPeople, která se vyhledáváním IT specialistů zabývá. Proto i mezi personálními agenturami roste diverzifikace a přibývá těch, které se specializují na dodávání expertů pouze určitého oboru. „Dnes řešíme i situace, kdy se na nás obrátí firma s tím, že jí akutně chybí deset programátorů, a pokud jejich stav rychle nedoplní kvalitními lidmi, propady v ziscích jdou do milionů. Splnit takové požadavky by bylo bez rozsáhlé databáze expertů nemožné.“

Zaměstnance nejen získat, ale i udržet

Obecně podceňovaným jevem je v českých firmách také retence, tedy udržení stávajících zaměstnanců. Běžnou praxí zaměstnavatelů je, že platí pracovníkovi nejmenší možnou částku, na niž má nárok podle smlouvy, ačkoli během náboru slibovali nejrůznější benefitní příplatky, prémie či osobní ohodnocení. Mnozí zaměstnanci často tráví v práci mnohem více hodin, než kolik dostanou zaplaceno, a všeobecně přijímaným zdůvodněním pak je tvrzení, že jde o nutnou investici do jejich vlastní kariéry.

I zde se situace mění jen pozvolna. „Máme systém možnosti výběru přesčasů. Jakýkoli odpracovaný přesčas si mohou zaměstnanci vybrat v podobě volna,“ uvedla Gabriela Hoppe z poradenské společnosti IB Grant Thornton Consulting a dodala: „Kromě jiného nabízíme i zkrácené úvazky rodičům na mateřské dovolené nebo možnosti práce z domova.“ Vzhledem k vývoji na trhu práce se firmy bojující s nedostatkem zaměstnanců budou muset aktuálnímu trendu přizpůsobit a nabízet potenciálním zaměstnancům adekvátní podmínky.

Náborový příspěvek

Náborový příspěvek se jako magnet na přitahování nových zaměstnanců používá především tam, kde je jich největší nedostatek, tedy ve výrobě a v IT. Nejčastěji jej firmy využívají pro získání pracovníků na pozice dělník, operátor výroby, skladník a programátor. Nejnižší náborové příspěvky se pohybují v jednotkách tisíc korun, u kvalifikovanějších pozic dosahují desítek tisíc a v některých případech dokonce překračují hranici sta tisíc. Vyplývá to z šetření personální agentury Grafton Recruitment.

Nejméně se náborové příspěvky rozdávají v Praze, ve Středočeském kraji a na Ostravsku, naopak nejvíce se uplatňují na Jižní Moravě, v Královéhradeckém kraji a na Olomoucku. Z hlediska oborů vedou výrobní a technické obory, především strojírenství, automobilový průmysl, dále pak informační technologie a zdravotnictví.

„Je třeba upozornit, že náborový příspěvek se liší od odměny za doporučení kandidáta. Na náborový příspěvek má nárok uchazeč po nástupu do firmy a splnění příslušných podmínek. Na odměnu za doporučení kandidáta má nárok stávající zaměstnanec, jenž jej přivedl,“ vysvětluje Martin Ježek, obchodní ředitel Grafton Recruitment.

Nejčastěji se náborový příspěvek vyplácí po konci zkušení doby, v menším počtu případů po půl roce nebo po roce. Výjimečně bývá celý či zčásti vyplácen už při nástupu do pracovního poměru. Náborový příspěvek bývá primárně vázán na pokračování pracovního poměru po zkušební době, někdy také na docházku a spokojenost s prací zaměstnance. Na příspěvek nemají nárok ti, kteří už ve firmě pracovali dříve, ale pouze opravdu noví zaměstnanci.

Kdy má náborový příspěvek smysl

Náborový příspěvek má smysl zejména v případech, kdy firma hledá více zaměstnanců na danou pozici. Jeho výše a způsob vyplácení by měl vycházet z typu pozice, z fluktuace na této pozici a podobně. Zavedení příspěvku lze také doporučit ve společnostech, které mají delší dobu nedostatek vhodných kandidátů. Pro firmy se špatnou pověstí na pracovním trhu to může být o to důležitější, uchazeči získají impulz, který je k zaměstnavateli přitáhne a třeba zjistí, že to tam není tak špatné. Obecně se jedná o účinný a efektivní nástroj, který lze doporučit především výrobním firmám a na nižší pozice. Čím je pozice vyšší a lépe honorovaná, tím méně bude jednorázový náborový příspěvek fungovat.

„Lidé svým známým chtějí doporučit firmu, která je dobrá a férově se stará o své zaměstnance. Do takové firmy vám zaměstnanci přinesou CV známého, ať už je příspěvek 5 nebo 50 tisíc. Firma se proto musí kromě samotného příspěvku zaměřit i na to, jak jsou v ní zaměstnanci spokojení, jak se stará o jejich rozvoj, jak jsou hodnoceni,“ okomentoval Martin Ježek.

Na dělnických pozicích se náborový příspěvek pohybuje běžně mezi 5-10 tisíci korun, u kvalifikovanějších profesí osciluje mezi 10-20 tisíci korun. U kvalifikovaných a nedostatkových povolání, typicky v IT, bývá jeho výše běžně 20-40 tisíc, přičemž výjimečně mohou tyto pobídky dosáhnout až na 100 tisíc korun. Rekord drží engineeringová společnost, která vloni v Brně obsazovala pozice zkušených softwarových vývojářů a nabízela statisícové částky nejen za doporučení, tedy pokud stávající zaměstnanci přivedou nového kolegu, ale zároveň i jako samotný náborový příspěvek, který dostali tito noví kolegové. Jednalo se pouze o několik pozic a nabídka netrvala dlouho.


(10. 8. 2017 | redakce2)


Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<

Nepřehlédněte nové odborné speciály

Reality v ČRFiremní informační systémy, Formuláře - podnikání





Anketa


©2013-2017 OnBusiness.cz, ISSN 2336-1999 | Názvy použité v textech mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: BusinessIT(at)Bispiral.com | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu OnBusiness.cz a ochrana soukromí | pg(3383)