Evropská komise na konci května vydala řadu doporučení pro jednotlivé země pro rok 2016. V nichž každému členskému státu vydává individuální pokyny k hospodářské politice na následujících dvanáct až osmnáct měsíců.
Nás samozřejmě nevíc zajímají doporučení EU pro ČR. Tak tedy - Česká republika má podle těchto doporučení:
1. Podniknout opatření, jež zajistí dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, ve světle budoucích rizik v oblasti zdravotní péče. Přijmout právní předpisy k posílení fiskálního rámce;
2. Omezit regulační a administrativní překážky, jež brání investicím (zejména v dopravě a energetice), a zvýšit dostupnost služeb elektronické veřejné správy. Přijmout rozpracované protikorupční reformy a zlepšit postupy zadávání veřejných zakázek;
3. Posílit řízení systému výzkumu a vývoje a usnadnit propojení akademické sféry se sférou podnikatelskou. Zvýšit atraktivnost učitelského povolání a přijmout opatření zvyšující začlenění znevýhodněných dětí (včetně romských) do vzdělávání v rámci běžných škol a předškolního vzdělávání. Odstranit překážky, jež brání větší účasti nedostatečně zastoupených skupin (zejména žen) na trhu práce.
V doporučeních pro jednotlivé země se odráží snahy Komise o to, aby byl evropský semestr správy ekonomických záležitostí efektivnější a relevantnější. Komise se v nich zaměřuje na klíčové hospodářské a sociální priority, na které poukázala ve své roční analýze růstu pro rok 2016. Komise věnovala více času komunikaci s členskými státy a se zúčastněnými stranami na všech úrovních, které tak dostaly více příležitostí se do celého procesu zapojit a s doporučeními se ztotožnit. V souladu s předchozím doporučením ohledně hospodářské politiky eurozóny se Komise rovněž ve větší míře soustředila na problémy eurozóny a na vzájemnou provázanost ekonomik.
Valdis Dombrovskis, místopředseda Komise odpovědný za euro a sociální dialog, v této souvislosti uvedl: „Dnešní ekonomický balíček klade větší důraz na strukturální reformy, které jsou nutné k posílení hospodářského oživení v EU, ke snížení překážek růstu a k podpoře zaměstnanosti. Modernizace trhů práce, výrobků a služeb a usnadnění podnikání (například reformou veřejné správy a úpravou daňových systémů tak, aby byly spravedlivější a efektivnější) by v EU pomohlo přinést více pracovních a investičních příležitostí. Pokud jde o fiskální aspekty, souhrnný schodek v eurozóně, který byl nejvyšší v roce 2010, kdy dosahoval 6,1 %, by měl letos klesnout na 1,9 %, čemuž napomáhá i probíhající hospodářské oživení. Očekává se, že orientace fiskální politiky v eurozóně bude letos mírně expanzivní. V řadě zemí jsou však stále zapotřebí snahy o korekci. To platí zejména o těch státech, kde je vysoké zadlužení i nadále brzdou růstu a zdrojem zranitelnosti.“
Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová pak prohlásila: „Svět práce se rychle mění a my se musíme spolu s členskými státy a sociálními partnery dále ubírat cestou reformy. Nezaměstnanost klesá, ale je zapotřebí, aby pokrok byl mnohem větší. Letošní doporučení se silně zaměřují na sociální otázky a problematiku zaměstnanosti. Sociální Evropy totiž dosáhneme jedině tím, že zajistíme, aby se úvahy sociálního charakteru více promítaly do všech oblastí politiky EU.“
K záležitosti se vyjádřil také Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla: „Pomalejší růst ve světě a vysoká nejistota znamenají, že se musíme intezivněji snažit posílit evropské hospodářství s pomocí dobře zacílených reforem. Odpovědné fiskální politiky by také měly podpořit tvorbu pracovních míst a měly by pomoci více šířit přínosy oživení. Pokyny Komise k hospodářské a fiskální politice členských států na roky 2016–2017 se zakládají právě na těchto hlavních zásadách.“
S ochabováním vnějších faktorů, jež v Evropě doposud napomáhaly mírnému oživení, roste význam domácích zdrojů růstu. Doporučení se proto soustřeďují na tři oblasti, které Komise považuje za prioritní. V prvé řadě se jedná o investice, které jsou stále slabé v porovnání s dobou před krizí, i když faktem je, že se pomalu rozbíhají, čemuž napomáhá i investiční plán pro Evropu. Nutný je také rychlejší pokrok na poli strukturálních reforem, jenž by podnítil oživení a zvýšil dlouhodobý růstový potenciál unijních ekonomik. Všechny členské státy musejí uplatňovat odpovědné fiskální politiky a zajišťovat takové složení rozpočtu, jež bude příznivé k růstu.
Členské státy dle EK za poslední rok pokročily v reformách, ale tempo tohoto pozitivního posunu musí zrychlit tak, aby pokrok patřičně přispíval k zaměstnanosti, růstu a investicím. Plnění doporučení pro jednotlivé země se napříč různými oblastmi politiky liší, což může být dáno složitostí reforem, jež mají být podniknuty.
