Především praktiky některých zprostředkovatelů při prodeji pojištění a časté změny regulace vzbuzují nejčastěji obavy českých pojišťoven. Vyplývá to z průzkumu „Insurance Banana Skins“ provedeného Centrem pro výzkum finančních inovací (CSFI) ve spolupráci s firmou PwC. Jako hrozby vnímají zástupci pojišťoven i aktuální makroekonomické prostředí nebo zásahy politiků.
Podívejme se na konkrétní přehled problémů, ze kterých mají pojišťovny podle uvedného průzkumu největší obavy.
Zprostředkovatelské praktiky při prodeji pojištění představují v Česku podle PwC dlouholetý problém zejména v životním pojištění. Časté přepojišťování pojistných smluv, za kterým stojí někteří zprostředkovatelé, není výhodné ani pro pojišťovnu, ani pro klienta. Značně tím trpí důvěryhodnost produktů životního pojištění.
Obavy z častých změn pravidel hry patří celosvětově mezi nejzásadnější obavy pojistného trhu. Jde zejména o regulatorní rámec Solventnosti II a nejasnosti, které s ním souvisejí. V České republice se řada pojistitelů obává dopadů účinnosti nového občanského zákoníku, zejména pak v oblasti odpovědnostního pojištění.
Světová hospodářská krize v očích většiny pojistitelů nekončí. Pojistitelé reagují na aktuální situaci snižováním provozních nákladů a důrazem na ziskovost obchodu. Ostré konkurenční tlaky mají negativní dopad nejen na marže pojistitelů z titulu klesajících pojistných sazeb, ale i na investiční výnosy, které v řadě případů dotovaly nepříznivé technické výsledky.
Čeští pojistitelé se obávají také politických tlaků, a to hned z několika důvodů. Nejde pouze o živě diskutovanou možnost zavedení daně z pojistného, popř. o postupné zavádění parafiskálních daní. Nevyjasněná politická situace nedává jasné vyhlídky na participaci komerčních pojišťoven při reformě zdravotnictví. Budoucnost zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele je rovněž nejasná.
Pojistitelé jsou již tradičně spíše konzervativními investory. Nespekulují na krátkodobé tržní příležitosti, ale zaměřují se na bezpečné a stabilní zainvestování prostředků určených ke krytí pojistně technických rezerv. Naši pojistitelé se rovněž příliš neobávají ztrát z titulu využívání komplexních finančních nástrojů, které používají pouze v omezené míře.
Některé pojistné produkty jsou charakteristické existencí závazků s tzv. dlouhými konci. Jde o rizika významných pojistných událostí, které nastávají velmi zřídka (např. odpovědnostní pojištění). Pokud pojistitelé podlehnou konkurenčním tlakům na výši pojistného a nastaví své sazby nepřiměřeně nízko, mohou se tyto sazby ukázat jako nedostatečné v méně příznivých obdobích.
Některé pojistné produkty obsahují vložené garance, např. ve formě zaručených výnosů ve prospěch klientů. Pokud pojistitelé přestanou být schopni těchto výnosů dosahovat, mohou utrpět neočekávané ztráty. Nepříznivé dopady této hrozby lze omezit důsledným řízením aktiv a pasiv společnosti.
Pojišťovnictví je tradiční odvětví, jehož některé obchodní modely jsou i více než sto let prověřené. Schopnost inovovat a plně využívat nové technologie se však během posledních několika let dostala na seznam klíčových dovedností i pro pojišťovny a jejich managementy.
Území České republiky sice nebývá postiženo takovými katastrofami, jako třeba Spojené státy nebo Japonsko, na druhou stranu lze právě kvůli relativně chudé historii přírodních katastrof těžko predikovat jejich budoucí dopady. Vliv na výsledky studie má zřejmě nejen to, že se v posledních několika letech našemu území zásadní přírodní katastrofy vyhýbaly, ale i skutečnost, že dotazování proběhlo ještě před červnovými povodněmi.
A konečně desáté největší obava zástupců pojišťoven se týká adekvátní ochrany před riziky, která hraje v období silného konkurenčního tlaku významnou roli. Pojišťovny musí být schopny nejen identifikovat a případně kvantifikovat rizika, jimž jsou vystaveny, ale musí rovněž těmto rizikům předcházet, popř. je adekvátním způsobem řídit.
