Podle denní nabídky si restauraci během oběda vybírá 4 z 5 Čechů. Vyplývá to z průzkumu Barometr FOOD mapujícího stravovací návyky napříč Evropou. Výběrem z denního menu se snažíme šetřit nejen čas, ale i peníze. Za stravování ve srovnání s většinou Evropanů platíme v průměru méně, experti však poukazují i na dopady z hlediska vyváženosti jídelníčku. Čeští strávníci totiž na zdravé stravování zároveň dbají mnohem méně než jejich sousedi. Více než polovina z nich navíc jako součást zdravé nabídky nepovažuje označení nutričních hodnot.
Nikoho zřejmě nezajímají denní nabídky restaurací tolik, jako Čechy. Ukázala to data z robustního průzkumu Barometr FOOD, který zkoumal stravovací návyky Evropanů. Při výběru restaurace se denním „meníčkem“ řídí 82 % tuzemských strávníků, což je největší podíl v Evropě. Silný vztah k denním nabídkám mají podle průzkumu i Slováci, kde k nim přihlíží tři čtvrtiny respondentů. V souladu s Evropským průměrem (60 %) jsou naopak naši další sousedé – Rakušané (55 %) a Poláci (60 %). Naprostým opakem Českých a Slovenských strávníků jsou pak například Italové. Denní nabídka při volbě restaurace, kde obědvat, zajímá jen třetinu z nich.
„Co se týče zdravého stravování, Češi během oběda obvykle přenechají iniciativu restauracím, jejichž nabídce velmi důvěřují. Denní menu jim v tomto ohledu zpřístupňuje kvalitní teplé jídlo za výhodnější cenu. Obliba denních nabídek ale odhaluje i další, ne zcela pozitivní trendy. Na oběd bychom si například měli vyhradit dostatek času a řídit se nejen praktičností, ale i dopady na vlastní zdraví a pohodu. Považujeme jej ostatně za nejdůležitější jídlo dne. Mnohdy však obědváme ve spěchu a nepohodlí, a úspoře času podřizujeme i výběr restaurace. Ve 3 ze 4 případů totiž zvažujeme i to, jak daleko se nachází od kanceláře či místa pracoviště,“ komentuje Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, a dodává že právě nabídka zdravých pokrmů výběrovým kritériem jen u poloviny Čechů.
I přes snahu šetřit čas ovšem Češi ve srovnání s ostatními Evropskými státy méně sahají po možnosti rozvážky či vyzvednutí si hotového jídla. Často tyto služby využívá 11 % z nás, vůbec nikdy téměř třetina. Výrazně se tak vymykáme trendu střední Evropy. Na Slovensku si jídlo často objedná hned 25 % lidí, v Rakousku 24 %. „Výsledky průzkumu odpovídají našim datům o platbách za stravování během oběda. V září bylo provedeno u rozvážkových služeb lehce přes 9 % plateb za obědy. Na celkové útratě se však podílely z 22 %. Nechat si oběd doručit do kanceláře je tedy spíše příležitostnou záležitostí – populární jsou především objednávky skupinové, třeba v rámci firemních a teambuildingových obědů,“ doplňuje Aneta Martišková.
Na ceny potravin jsou Češi oproti většině Evropanů v současnosti citlivější. V případě dalšího zdražování by omezilo své výdaje na nákup jídla 59 % respondentů. Podobný postoj zastávají i naši sousedé. Slováci by šetřili v 60 % případů, Rakušané jsou s 53 % mírně zdrženlivější. Na jídlo si naopak nenechají sahat Italové. Výdaje by v domově středomořské kuchyně omezilo pouhých 29 % dotázaných.
„V západních a středomořských regionech je méně obvyklé, aby kvalita nebo množství potravin bylo tou první položkou, na které lidé v době krize začnou šetřit. Zdravá a vyvážená strava je zkrátka v jejich hodnotovém žebříčku mnohem výše. Češi si tuto důležitost uvědomují jen zřídka. S ohledem na stále rostoucí obezitu populace včetně dětí a vysoký podíl civilizačních chorob spojených se špatnými stravovacími návyky je potřeba o tom mluvit mnohem hlasitěji než doposud,“ říká Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR. A jeho slova potvrzují i data z průzkumu. Podle něj si tři pětiny Čechů v současné době více všímají vyváženého stravování. Evropský průměr přitom činí až 76 %.
Zdravou nabídku obvykle nevyžadujeme ani od restaurací, očekává ji jen 44 % strávníků. To je o závratných 25 procentních bodů méně, než je v Evropě běžné (69 %). Vyčníváme přitom i v porovnání s našimi sousedy. V Polsku zdravou nabídku od restaurací očekává 65 % lidí, na Slovensku 66 % lidí a v Rakousku dokonce 78 %. Evropskými premianty jsou Španělé (85 %) a Portugalci (86 %).
„Přestože výsledky průzkumu ukazují, že česká populace má velmi jasný názor na to, co je a není zdravé, její pohled nemusí být nutně správný. Zatímco čerstvost produktů je mezi českými zákazníky důležitým faktorem výběru, nutriční obsah většina Čechů za důležitý nepovažuje. Je to přitom právě obsah živin, který nám poskytuje informaci o tom, jak nás daný pokrm zasytí a zda je sestaven v souladu s nutričními doporučeními. Jasné a pro spotřebitele srozumitelné označení obsahu energie a živin pokrmů na restauračním menu nebo na obalech prodávaných produktů, např. v podobě semaforu Nutri-Score, by nejen podpořilo nutriční gramotnost české populace, ale zároveň by mohlo sloužit jako jasné vodítko při sestavování nabídky a reformulaci produktů,“ říká MUDr. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu.
Ačkoliv právě jasné označení nutričních hodnot potravin je důležitým vodítkem, podle kterého se mohou lidé při sestavování zdravého jídelníčku orientovat, podle průzkumu ho vnímá jako součást zdravé nabídky pouhých 43 % Čechů. To je velmi daleko za evropským průměrem (67 %). Nejsme v tom ale sami. Podobně laxně k označení nutričních hodnot přistupují i Slováci (52 %) či Rakušané (48 %). Celoevropský průměr naopak zvyšují zejména státy západní a jižní Evropy, jako je Francie (71 %), Portugalsko (78 %), Španělsko (71 %) či Itálie (80 %).
„Označení nutričních hodnot spotřebitelům výrazně usnadňuje výběr potravin a motivuje je k volbě zdravějších alternativ. Skvělým nástrojem, který označení posouvá o další krok kupředu a který je již plně integrovaný v řadě států západní a jižní Evropy, je Nutri-Score. Ten hodnotí nutriční hodnotu potravin na škále od A do E, podobně jako energetické štítky u elektroniky. Zodpovědnější volba potravin v jednotlivých zemích poměrně silně koreluje s tím, zda státy tento systém jednoduchého a motivačního nutričního značení využívají či nikoliv,“ uzavírá Prouza.
