V obchodech se platí eurem, výroba a IT táhnou ekonomiku, světu vládne Čína. V České republice sedí na Hradě či ve Strakově akademii žena, která vládne zemi, jež je součástí většího geopolitického celku, možná však jiného než je Evropská unie. Platíme kybernetickou měnou, továrny jsou robotizované a pokrok je vidět téměř na každém kroku. Daně však zůstávají téměř beze změny a lidé stále fyzicky chodí do práce i do školy. Takto vidí Českou republiku za dalšího čtvrt století čeští podnikatelé, manažeři, úředníci a studenti středních a vysokých škol.
Vize obyvatel byly zmapovány v průzkumu „Kam kráčíš, Česká republiko, anebo ČR za 25 let“ realizovaném na jaře letošního roku poradenskou společností EY. Průzkum je součástí oslav 25. výročí EY na českém trhu.
Češi mají ve svou zemi silnou důvěru a nedokážou si představit, že by během příštího čtvrt století zanikla. Téměř všichni (97 %) navíc věří, že Česká republika bude existovat i za dalších 25 let ve stejné podobě jako dnes. Nezmění se státní zřízení a výrazně ani počet obyvatel. Třetina respondentů se však domnívá, že Česká republika bude součástí jiného politického nebo ekonomického uskupení než dnes. Tři čtvrtiny oslovených Čechů (73 %) si pak myslí, že za 25 let se do čela země probojuje žena. Mužská část populace (76 %) tomu věří více nežli její protějšek (66 %).
„Tři čtvrtiny oslovených Čechů věří, že za 25 let se do čela země probojuje žena. Ženu si na Hradě nebo ve Strakově akademii dokážou představit víc muži, než ženy samotné. Podpora Evropské unie i její měny je mnohem nižší u ženské populace než u mužů, a to dokonce o celou jednu třetinu. Ženy jsou tak trochu překvapivě větší euroskeptičky, než by se tomu mohlo na první pohled zdát. Jako hlavní důvod však vidíme jejich celkovou větší obavu o osud Evropy, která je u žen dvojnásobně vyšší než u mužů,“ říká Magdalena Souček vedoucí partnerka společnosti EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy.
Češi obecně věří dalšímu rozšiřování Evropské unie – předpokládá to téměř polovina (46 %) oslovených Čechů. Najde se však mezi nimi i řada skeptiků. Téměř třetina (28 %) předpovídá její zmenšení, pětina (19 %) dokonce zánik. Ať jsou Češi EU nakloněni, či nikoliv, shodnou se na opuštění české měny a přechodu na euro (53 %). Placení korunou vnímá za 25 let jako reálnou možnost jen třetina dotázaných (31 %). Naopak každý desátý si myslí, že v ČR se během příštích 25 let začne platit některou z kybernetických měn.
I když možná zažijeme měnovou revoluci, Češi nevěří, že v následujících 25 letech zažijeme revoluci daňovou. Polovina (48 %) předpokládá stejný daňový systém jako dnes. „Výrazné rušení daní, jako například daně z příjmu právnických osob, se neočekává. Početná část respondentů (34 %) však věří, že DPH se bude efektivně vybírat až u posledního článku prodejního řetězce, bude zaveden všeobecný princip reverse chargé,“ říká Libor Frýzek, vedoucí partner daňového poradenství EY. Drtivá většina Čechů (84 %) pak predikuje pokračování elektronizace daňové správy a zautomatizování kontrol správného zdanění u všech transakcí.
Oslovení Češi také nevěří, že by se jakkoliv výrazně změnilo sektorové rozložení české ekonomiky. Až polovina (45 %) si myslí, že i za 25 let bude nejsilnějším sektorem výroba. Nepřekvapí, že za její dominantní sílu uvádí automobilový průmysl (26 %), věří i v silnou roli strojírenství (19 %).
„Téměř polovina respondentů počítá s tím, že navážeme na naši průmyslovou tradici a i za 25 let bude v České republice nejsilnějším sektorem výroba. Dominantní bude podle nich nadále automobilový průmysl a strojírenství. Počítáme ale také s digitalizací a s ní spojeným rozvojem sektoru informačních technologií, které se čím dál víc stávají součástí našeho každodenního života. Studenti středních a vysokých škol, tedy zástupci generace, která povede tuto zemi za 25 let, sází přitom na informační technologie ještě více než ostatní respondenti – čtvrtina si myslí, že za 25 let bude IT tahounem české ekonomiky. Také 32 % top manažerů věří nejvíce IT,“ vysvětluje Petr Knap, partner podnikového poradenství EY v ČR a ve střední a jihovýchodní Evropě.
V rámci délky pracovní doby či procesu vzdělávání se předpokládá další elektronizace, s fyzickým chozením do školy i práce však Češi počítají i za dalších 25 let.
Podle účastníků průzkumu neexistuje jedno významné riziko, se kterým by se Česká republika v budoucnu potýkala. Nejsilnější obavy panují o vztahy mezi Západem a Východem (22 %) a postupnou islamizací Evropy (19 %). Riziko nového bipolárního dělení světa vnímají ze všech oslovených nejsilněji podnikatelé. Naopak obavy z terorismu či ekologické katastrofy jsou u této skupiny nejméně výrazné a důraz na geopolitické uspořádání světa a zachování exportních trhů zásadně převažuje. Top manažeři vnímají jako hlavní tři rizika zhroucení ekonomického systému a islamizaci Evropy (po 20 %), až poté následuje vztah Východ-Západ (19 %).
„Z průzkumu vyplývá, že čeští podnikatelé jsou ve vnímání globálních rizik nejednotní, klíčové jsou pro ně zejména vztahy s exportními trhy. Téměř každý čtvrtý podnikatel tak vnímá jako největší riziko zhoršující se vztahy na ose Západ-Východ. Obavy panují i ze zhroucení ekonomického systému, které za hrozbu označil jeden z pěti respondentů. Ať už budou geopolitické proměny v 21. století jakékoliv, je zjevné, že na strukturu celé naší ekonomiky budou mít významný dopad,“ říká Vladislav Severa, vedoucí partner transakčního poradenství společnosti EY ve střední a jihovýchodní Evropě.
Nejlidnatější země světa se v průzkumu ukázala jako jednoznačný lídr světové ekonomiky roku 2041 (51 %). Část Čechů (7 %) nicméně věří, že nejsilnější ekonomikou světa může být i Evropská unie. Rusku ani Africe Češi nepřisuzují v následujících dvaceti pěti letech roli ekonomických obrů. Čtvrtina respondentů vidí stále sílu ve Spojených státech (24 %), 13 % pak v Indii. Vysoce postavení top manažeři věří Spojeným státům ještě více (37 %) než ostatní respondenti.
