O nás     Inzerce     KontaktVěrohodné informace z byznysu již od roku 2013
Hledat
Nepřehlédněte: Podnikání a koronavirus: omezení, náhrady...
Plánovací kalendář 2020
Zkušenosti podnikatelů v ČR
Získejte náskok: Pozoruhodné IT produkty 2020
Hlavní rubriky: Ekonomika, Podnikání, Investice, Reality, Lidé, Peníze, Technologie, Zkušenosti, Speciály


Slovník ekonomických pojmů
Praktické informace pro firmy

50 000 Kč za jednoho zaměstnance - tolik vás stojí jeho nepracovní aktivity

Zaměstnanci na počítačích a mobilech promrhají denně 65 minut. Elektronická zahálka jednoho zaměstnance tak stojí firmy měsíčně 4 318 Kč, což v celoročním úhrnu představuje 51 813 Kč. To je o 3 869 Kč více než loni, ale jenom kvůli růstu průměrné mzdy. Počet minut promrhaného času se totiž po deseti letech měření poprvé zastavil. Vyplývá to z analýzy zneužívání pracovního času, kterou již desátým rokem realizuje společnost truconneXion, a to na základě analýzy dvou set společností působících v ČR. Měření se zaměřuje na administrativní profese, tedy tam, kde je výpočetní technika každodenním pracovním nástrojem.

„Převedeno do průměrné hrubé mzdy zaměstnavatelé denně tratí 206 Kč za to, že si zaměstnanec zařídil dovolenou, nakoupil on-line, navštívil sociální sítě nebo zhlédl několik zábavných videí. Za celý rok zaměstnanci v administrativních profesích promrhají 43 pracovních dnů, to je jako měsíc a půl extra placené dovolené,“ shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion, která firmám pomáhá zjišťovat, jak zaměstnanci reálně využívají výpočetní techniku.

Během deseti let měření prokrastinace na pracovišti počet promrhaných minut každoročně stoupal. Letos se však poprvé růst zastavil na i loni naměřených 65 minutách. Do trendu prokrastinace se totiž promítá nedostatek pracovníků na trhu práce. „Lidé se očividně už více flákat nemohou. Firmy nemohou najít dostatečný počet zaměstnanců, takže pracovní týmy jsou přetížené a musí zvládnout více práce. Je tedy docela možné, že neproduktivní čas na pracovišti začne dokonce klesat,“ vysvětluje Hnízdil.

Čím si lidé krátí pracovní dobu

Za poslední rok se objevilo několik nových trendů. „Stoupá množství času stráveného zařizováním osobních věcí, zejména plánováním volného času, dovolených, nákupů. Lidé se snaží v práci udělat to, co doma nestihnou. Výrazně roste popularita sledování videí ze streamovacích služeb. Stálicí v zahálce jsou sociální sítě. Naopak klesá zájem o korespondenci prostřednictvím soukromého e-mailového účtu,“ vypočítává Hnízdil.

Nejčastější mimopracovní aktivity dle uvedeného průzkumu jsou:

  • organizace volného času (zařizování dovolené, víkendů)
  • sociální sítě
  • on-line nákupy
  • přehrávání videí (různé streamovací služby)
  • e-mailová korespondence ze soukromého účtu

GDPR brání sledování

Monitoring zaměstnanců je možný i po startu legislativy na ochranu osobních dat (GDPR), pokud existuje oprávněný zájem. „Firmy nyní musí přemýšlet nad tím, jestli nezasahují do soukromí zaměstnanců více, než je třeba. Oprávněným zájmem zaměstnavatele zůstane například zabezpečení dat nebo kontrola využívání firemních prostředků,“ shrnuje říká Hnízdil.

V praktické rovině je tedy možné monitorovat, jaké aplikace a typy souborů zaměstnanci na počítači využívají. „Jedině monitoringem lze zabránit svévolnému stažení zavirovaného softwaru či pirátských kopií hudby a filmů, které mohou firmu kriminalizovat z pohledu autorských práv. Schopnost prokázat, jaký uživatel se dopustil například stažení nelegálního softwaru nebo hudby, je žádoucí,“ dodává Hnízdil. Možný je rovněž monitoring využívání kancelářských aplikací či tiskáren za účelem zjištění jejich využití.

Těžko obhajitelné by ale zřejmě bylo zjišťování obsahu souborů, například textových dokumentů či e-mailů. „Zde už by se jednalo o značný zásah do soukromí zaměstnanců, který z hlediska prevence není nutný. Výjimkou jsou odůvodněné kontroly, například za účelem preventivně zamezit zneužívání počítačů, o jejichž možnosti by měli být zaměstnanci informováni například firemní směrnicí,“ uzavírá expert na ochranu osobních údajů Martin Voborník z advokátní kanceláře Voborník·Nigrini·Kipiel.

(Zmiňovaná částka je odvozena z průměrné hrubé měsíční mzdy 31 885 Kč podle analýzy Českého statistického úřadu a fondu pracovní doby za rok 2018.)


(6. 6. 2019 | redakce2)

Facebook Twitter
Komentáře, názory a rady

Zatím sem nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<
©2013-2020 OnBusiness.cz, ISSN 2336-1999 | Názvy použité v textech mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: BusinessIT(at)Bispiral.com | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu OnBusiness.cz a ochrana soukromí | pg(4666)